| DIÁŘ AKTIVIT STUDENTŮ | KONTAKT | ČESKY | ENGLISH |
CO JSME ZJISTILY
ALMA ROTTEROVÁ, roz. PACHNEROVÁ
Alma, jediná dcera Josefa a Barbory, se narodila 14. června 1877 v Německém Brodě. Byla provdaná za Aloise Rottera, který se narodil 16. března 1878 v Čejči u Hodonína a byl obchodníkem. Manželé Rotterovi nějaký čas po svatbě žili v Německém Brodě, kde se jim v prosinci 1902 narodila dvojčata Pavel a Jiří.
V roce 1909 je doložen pobyt Rotterových v Heleníně u Jihlavy, kde Alois pracoval v továrně na sukno, která patřila Karlu Löwovi. Neznámo kdy se přestěhovali do Brna. Alois prý zde pracoval jako ředitel v jedné textilní továrně. Syn Almy a Aloise, Jiří Rotter, vzpomínal na dětství prožité v rodinné vile v Brně-Obřanech. U vily byla zahrada, na které si s bratrem hráli. Almě zde s domácností pomáhala paní Emilie. Na léta strávená v Almině domácnosti prý ještě dlouho po válce vzpomínala a vyprávěla, že se nikde neměla tak dobře jako u Rotterových.
Později se Rotterovi přestěhovali do Jihlavy, kde bydleli v ul. Matky Boží č. p. 9, později č. p. 28. Alois v Jihlavě vlastnil obchod s přízí a pletárnu Bareta. Firma vyráběla pletené dámské a dětské čepice, dobře prosperovala. Nejdříve sídlila v Mostecké ulici č. p. 6; od roku 1934 sídlila v Jihlavě v ul. Matky Boží č. p. 15 a výroba se rozšířila i na svetry, rukavice atd. V roce 1935 se pletárna přestěhovala do Schillerovy ulice č. p. 28 (dnešní Benešova ulice). Bareta zřejmě vyráběla až do roku 1939. Bližší údaje pro období po vzniku protektorátu se nám nepodařilo vyhledat, v archivu se nedochovaly. Je ale jisté, že Alois o továrnu přišel na základě protektorátního vládního nařízení.
Alma zemřela 19. července 1938 v Brně. Byla zpopelněna a je pohřbena v Havlíčkově Brodě na Novém hřbitově. Na jejím hrobě je pamětní deska se jmény všech členů rodiny Pachnerových, kteří zahynuli v koncentračních táborech. O umístění této desky se po válce postarala Marie Egertová, dcera Arnošta Pachnera.
Blízcí příbuzní z rodiny Aloise Rottera prý často na Almu vzpomínali, že byla velmi vlídná a pohostinná. Moc rádi k ní chodili a jezdili na návštěvy. Vždycky jim připravovala jejich oblíbené pochoutky a oni v ní nalézali někoho, komu se dalo svěřit, a od koho mohli dostat rozumnou radu. Nejen oni, ale i MUDr. Eva Soyková, dcera Františka Pachnera, říkali, že Alma byla moc hodný člověk.
Alois Rotter, manžel Almy, miloval umění. Měl velký smysl pro humor, rád vyprávěl anekdoty. Po příchodu Němců mu byl zabaven majetek a musel se z Jihlavy vystěhovat. 12. září 1942 byl transportem Bg odvezen z Prahy do Terezína, odkud pokračoval 22. září 1942 transportem Bn do Malého Trostince, kde zemřel zřejmě ihned po příjezdu.
Pavel Rotter se narodil 25. prosince 1902 v Německém Brodě. Studoval německé Gymnázium v Jihlavě a Právnickou fakultu v Brně. Pracoval jako advokát a obhájce. Ve 30. letech měl kancelář v Polné u Jihlavy. Dokládá to polenská kniha živností uložená ve SOkA v Jihlavě a také dvě dopisnice, které mu do Polné v letech 1934 a 1938 poslal jeho strýc MUDr. Arnošt Pachner. Dalším písemným důkazem o pobytu v Polné je parte jeho maminky Almy z roku 1938. Je tedy zřejmé, že Pavel Rotter v Polné bydlel, ale adresu bydliště a přesnou dobu pobytu neznáme. Archivní prameny o tom mlčí.
Z polenské knihy živností dále vyplývá, že hlavní advokátní kancelář JUDr. Pavla Rottera sídlila ve Velké Bíteši, mohl tedy také nějaký čas bydlet tam. Potvrzoval by to zápis v tzv. ohlašovací knize cizích obecních příslušníků, kde je Pavel Rotter zapsán od 15. října 1933 společně s manželkou Martou. Nevíme, jak dlouho bydleli na adrese Velká Bíteš č. p. 209. Víme jen, že na této adrese byl dům, kde byly byty pro státní úředníky. Zvláštní však je, že se v archivu ve Žďáře nad Sázavou, pobočka Velké Meziříčí, nedochoval jediný záznam o tom, že by JUDr. Pavel Rotter ve Velké Bíteši advokátní kancelář provozoval. Příjmení Rotter není ani na seznamu bítešských obětí z 2. světové války, což by nasvědčovalo tomu, že tam bydlel jen krátkou dobu a poté se přestěhoval do Polné. Život Pavla Rottera je tedy hodně nejasný a plný otazníků, na které už jen velmi těžko budeme hledat přesnou odpověď.
Dne 10. srpna 1942 byl Pavel Rotter odvezen transportem Ba z Prahy do Terezína a 8. září 1942 transportem Bk z Terezína do Malého Trostince nedaleko Minsku v Bělorusku. Zde, v borovicovém lesíku, byli Židé hned po příjezdu stříleni do hromadných hrobů. Někteří byli vražděni plynem ve speciálně upravených nákladních autech. Naděje na přežití nebyla žádná. Stejnými transporty s ním jela i jeho manželka Marta, roz. Schnirdreherová, narozená 30. srpna 1906, a sedmiletý syn Petr, narozený 26. června 1935. Petr Rotter je druhou nejmladší obětí z rodiny Pachnerových. Bylo mu pouhých sedm let…
Jiří Rotter se narodil 25. prosince 1902 v Německém Brodě. Vystudoval německou měšťanku a Gymnázium v Jihlavě. Ve studiu pokračoval na odborné textilní škole v Brně a znalosti z oboru si doplnil ve Vídni. Živil se jako obchodník s textilními surovinami a zbožím. Ve svém oboru byl skutečný odborník, jeho příbuzní a přátelé jej často žádali o radu při koupi látek. Kromě obchodu, kde prodával vlnu a přízi, vlastnil ještě jednatelství, které se zabývalo dovozem a vývozem textilních surovin. Obchodoval se Švýcarskem, Anglií a Holandskem, kam také jezdil. Nejraději prý vzpomínal na pobyt v Londýně a na tehdejší dobu fantastické neony, které zdobily Piccadilly Circus. Po otci zdědil lásku k umění, vlastnil velkou sbírku obrazů. Hrál velmi dobře na housle.
27. října 1935 se Jiří oženil. Jeho žena Bedřiška (uváděna též jako Frieda), roz. Konsteinová, pocházela z Jihlavy. Narodila se 28. dubna 1904 a byla inženýrkou. Manželé Rotterovi žili v Jihlavě v ul. Matky Boží č. p. 9, kde rovněž sídlil obchod a jednatelství. Po vzniku protektorátu byly firmy Jiřího Rottera dne 4. května 1939 arizovány a manželé Rotterovi museli Jihlavu opustit. Přestěhovali se do Prahy, kde se jim 3. ledna 1942 narodila dcera Věra. Před odchodem do Terezína byl Jiří činný v protinacistickém odboji. Protože uměl dobře němčinu a angličtinu, překládal a také roznášel letáky.
Celá rodina byla 24. října 1942 odvezena transportem Ca z Prahy do Terezína. O jejich životě v Terezíně nic nevíme. Jiří pokračoval 28. září 1944 transportem Ek do Osvětimi. Přežil pochod smrti a osvobození se dožil v koncentračním táboře Buchenwald (Německo), kde pracoval v kamenolomu. Jeho žena a dcera se konce války nedočkaly. Obě zahynuly v plynové komoře v Osvětimi-Březince v transportu En, který z Terezína odjel 4. října 1944.
Jiří žil po válce v Praze. Byl členem Svazu protifašistických bojovníků a pomáhal mnoha lidem, kteří se za války podíleli na protinacistickém odboji, např. západním letcům. Pomáhal rovněž sousedům a známým. Lidé ho měli rádi pro jeho vlídnost a vyrovnanost. Zemřel 25. listopadu 1975.