autor: Michaela Lišková, Lucie Pospíšilová
Berta Metzlová se narodila Ludvíku a Matyldě Popperovým v Myslkovicích čp.67.Ludvík Popper se narodil 20.listopadu 1869.Pracoval jako pojišťovací agent.Byl také členem místních dobrovolných hasičů a plnil funkci zástupce velitele.Hasičská schráň byla uprostřed vsi, kde se čas od času všichni hasiči scházeli na cvičení.Ludvík byl silné postavy a špatně dýchal, protože kouřil mentolové cigarety.Jeho chůze po vsi byla doprovázena jejich vůní.Zemřel 29.ledna 1935 a byl pohřben na zdejším židovském hřbitově, kam ho doprovodil sbor hasičů.Kromě Berty měli s Matyldou ještě dva syny.Arnošta a Vladislava.Arnošt se narodil 19.února 1906 v Myslkovicích.Když dospěl, oženil se a přestěhoval do Prahy 5.Bydlel v Meislově ulici čp.5 do té doby, než byl se svou manželkou a synem Petrem transportován do Terezína.Odjel z Prahy 5.července 1943 transportem De s číslem 351.V Terezíně mu bylo přidělěno číslo 32237, kterým byl oslovován.V Terezíně působil jako lékař.16.října 1944 byl odvezen do Osvětimi transportem Er s číslem 768.Jeho manželka zde chránila syna do jeho 14ti let, ale pak byli oba posláni do plynové komory.Arnošt prošel selekcí na práci a pracoval při loupání slídy pro izolátory.Z Osvětimi byl převezen do polského Frýdlandu, což byla jeho vstupenka na svobodu.Když se vrátil domů, změnil si příjmení na Táborský.
Druhý syn Vladislav odešel v roce 1924 na vysokou školu do Prahy, kde vystudoval lékařství.Po škole se oženil do Kolovče na Šumavu za Vilmu Kleinovou.Netrvalo to dlouho a měli spolu dceru Evičku.Vladislav byl před transportem do Terezína u armády, kde plnil funkci podporučíka.Do Terezína odjel se svou manželkou a dcerou, ale bohužel už se ani jeden z nich nevrátil.Berta si vzala Oskara Metzla kolem roku 1930.Oskar se narodil 8.prosince 1899 v Pelhřimově, kde žil až do své svatby.Měli spolu dvě děti, a to Jirku a Blanku.Jiří se narodil 27. září 1929 a Blanka 1.října 1931.Oba se narodili v Myslkovicích čp.67, kde žila celá tato rodina .Oskar se později přestěhoval do Soběslavi, ale týden před transportem se vrátil zpět do Myslkovic, protože do jejich domu nahnalo gestapo Židy ze Soběslavi a Tučap.Blanka i Jirka chodili do školy do Janova.Mimo jiné také byli od 1. třídy u skautů.Oskar s Bertou zdědili po otci Berty obchod se smíšeným zbožím.Jako i jiní Židé, dávali Oskar s Bertou hodně zboží na dluh.Bertin otec tímto způsobem získal mnoho domů.Tato rodina za války velice trpěla hlady, a proto jim paní Anežka Novotná (sousedka) podávala okénkem v maštali jídlo a mléko.Selka Serbusová, která bydlela naproti, jim nechávala vejce, ale ta byla později udána a zatčena.Bertu Metzlovou odvezli Němci do věznice, odkud byla převezena do Terezína a později transportem Cq dne 21.1.1943 do Osvětimi.Oskar, Jiří a Blanka přijeli transportem Cb dne 16.11,1942 do ghetta Terezín, který odjížděl z Tábora.Oskar měl transportní číslo 370, Jiří 372 a Blanka 373.Odjeli s dalšími 614 lidmi, mezi nimiž byl i známý dirigent Karel Ančerl.V Terezíně se je snažil osvobodit Arnošt, ale povedlo se mu pouze oddálit jejich transport na východ.Z Terezína byli dne 18. května 1944 odvezeni společně s 2497 lidmi do vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau transportem Eb s transportními čísly 1302-1304.Zde jim byla přidělena čísla 77526 (Oskar), 77459 (Jiří) a 77457 (Blanka).Jejich transport neprošel obvyklou selekcí na osvětimské rampě, ale celý tranport byl odvezen do tzv."rodinného tábora Terezín" v táborové části BIIb.Kde skončili jednotliví členové rodiny Metzlových není podle terezínské databáze možné zjistit, ale pravděpodobně byli zplynováni mezi 10. a 12. červencem 1944 v osvětimských plynových komorách.Zatímco tato rodina takto trpěla, Němci zlikvidovali jejich dlouholetý smíšený obchod.Veškerý jejich majetek byl zabaven ve prospěch říše.Na místě tohoto obchodu byl zřízen starostenský úřad a byty byly pronajaty soukromníkům.Metzlovi byli poslední židovskou rodinou v Myslkovicích.
Ze vzpomínek Zdeňky Pekařové
· Blanka chodila s paní Pekařovou do školy do Janova.Byly s Blankou velké kamarádky a chodívaly si hrát k trosce staré synagogy u dolejšího rybníka.Kluci ze vsi nachytali velké žáby, utrhali jim stehýnka a opekli je na ohni.Když byly žáby hotové, poslali Blanku s paní Pekařovou pro Jirku domu.Když Jirka přišel, kluci mu řekli, že opekli holuby nebo vrabce.Jirka začal jíst a bylo mu divné, že se kluci smějí.Blanka s paní Pekařovou na něj z povzdálí volaly, že jí žáby.
"Jirka byl takovej neohrabanej, protože měl pár kil navíc, proto si s klukama hrát ven nechodil.Ale byl to moc hodnej kluk."
· Blanku a paní Pekařovou učila paní učitelka Smutná.Jednoho dne zastavilo auto u janovské fary a vystoupilo z něj několik mužů z gestapa.Vtrhli do školy a odvedli paní učitelku přímo ze třídy.Všichni na ní koukali z okna, když jí vedli k autu.Jeden čas se také říkalo, že paní Smutnou odvezli, protože nadržovala židovským dětem a nosila jim domů pomůcky do školy.
· Jednou za paní Pekařovou přišla Blanka a pozvala jí na pohřeb své babičky (Matyldy Popperové).Pohřeb měla na zdejším židovském hřbitově.Bylo špatné počasí a stále pršelo.Když ukládali rakev do hrobu, ponořila se celá do vody.
"Blanka svou babičku hrozně oplakala.Měla jí hrozně ráda."
· Každou sobotu Metzlovi zvali paní Pekařovou na Šábes.V tento svátek jedli tzv.Jidáše, což byly malé točené bochníčky z kynutého těsta, a namáčeli je do sirupu.Blanky maminka dala nad stůl sirup v naběračce a každý si do něj namočil svůj Jidáš.Než jej vložili do úst, říkali modlitbu řečí Jidiš.
· Metzlovi měli obchod se smíšeným zbožím.Měli v něm všechno.Od dřeváků až po hřebíky.Paní Pekařová tam chodila hlavně pro bonbóny.Na pultu měli pět dóz s bonbóny.Nejvíc Blance a paní Pekařové chutnali tzv.fialky.Pan Metzl uměl složit z novin kornout, jako mávnutím kouzelného proutku.Nabral do něj lopatkou bonbóny a holky vyrazily na výlet.
· Blanka si vždycky přála být u přijímaní.Pan Kubata jí do kostela pustil.Blanku posadili mezi mlynáře a pana lesního, aby všechno dobře viděla.Pan Pospíšil měl jako jediný ve vsi fotoaparát a chtěl vyfotit paní Pekařovou a Blanku spolu.Maminka paní Pekařové sedla na kolo a jela Blance domů pro bílé šaty.Blanka se převlékla a pan Pospíšil je vyfotil.Když si pak někdo prohlížel fotky, divil se, že je na fotce Židovka.
· Další Blanky přání bylo chodit s ostatními dětmi na náboženství.Chvíli chodila s nimi, ale když pan farář zjistil, že je Židovka, zakázal dětem vodit Blanku na náboženství.Říkal jim, že budou mít ve škole problémy.Blanka od té doby na náboženství nebyla.
· Gestapo jezdilo do Myslkovic a hlídalo Metzlovi.Zanedlouho do domu Metzlových převezli i Židy ze Soběslavi a Tučap, aby nemuseli hlídat na tolika místech.Židé se k nim stěhovali jen s peřinami, které táhli za sebou na žebřiňácích.Blanka chodila pro chleba a mléko k rodičům paní Pekařové, kteří měli pekárnu.Chtěla vždy 1 bochník chleba a říkala, že neví, jak se uživí bochníkem, když je jich plná chalupa.Když u nich byla naposledy, rozloučila se slovy:"Dnes se vidíme naposled."Týden na to se s nimi nikdo nestýkal.Po týdnu přijelo gestapo a odvezlo je všechny.Nikdo o Metzlových od té doby nic neslyšel.
· Blanky maminka byla z neznámých důvodů zatčena a odvezena do věznice.Říkalo se, že když jí odváželi, vyhodila z okna v Roudné lísteček s dopisem, ve kterém stálo, že jí odvážejí do Německa.
"Blanka se odjezdu nebála.Ona opravdu věřila, že jim tam bude líp než doma.Bylo nám jí líto.Metzlovi tady měli všichni rádi."
Použitá literatura
· Židé v Myslkovicích-Antonín Novotný
· Dějiny Myslkovic a okolí-Vladimír Hrbek
· Archiv Terezínské iniciativy
· Naše Vlast-Pavel Augusta, František Honzák
Poděkování
Tímto bychom chtěli poděkovat Tomáši Fedorovičovi, který nám zaslal osobní údaje členů rodiny Metzlových, paní Pekařové, která nám vyprávěla jejich smutný příběh, ale především panu Radimu Jindrovi, který nám umožnil tento projekt udělat.
