projekt ZMIZELÍ SOUSEDÉ

Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze (VKC ŽMP), občanské sdružení Zapomenutí a Židovské muzeum v Praze nabízí zájemcům účast na ojedinělém projektu „Zmizelí sousedé“. Tento projekt je společenským fenoménem České republiky. Ve světle silné míry asimilace židovského obyvatelstva do roku 1939 a následného náhlého zlomu a ve stínu doby do roku 1945–1989, které nevadila postupná devastace památek a náboženského života, může být pro dnešní mladé lidi cesta po mizejících stopách místního židovského osídlení objevem zvláštních souvislostí.

Cílem projektu je pomoci studentům a žákům ve věku od 12 do 18 let nabídnout možnost formulovat nové otázky, a to na základě informací získaných nezprostředkovaně a vždy z dané lokality. Jde o otázky týkající se osudu lidí, kteří byli součástí společenského života českých a moravských obcí a náhle zmizeli především v době druhé světové války z bezprostředního sousedství předchozích generací.

Samostatná nebo týmová práce na projektu inspiruje účastníky:
- k zájmu o něco mimo „mou vlastní osobu“ a současně paradoxně zdůrazňuje sebereflexi, tedy osobní vklad a hledání svého místa v tomto světě
- k otázce, zda se dá skutečně zjistit něco konkrétního v nejbližším okolí, okresním archivu, kronikách, na stavebním úřadě, v databázích Židovského muzea, Pražské židovské obce, Památníku Terezín, Pinkasově synagóze a může-li se na tyto instituce obrátit mladý člověk sám nebo jen s pomocí dospělých
- k otázkám na generaci, která ještě jako poslední zažila druhou světovou válku přímo; bez pomoci odjinud se mladí lidé často neptají ani svých prarodičů
- k vypátrání dokumentů, které by se jinak ztratily
- ke zjištění, že poznání je dobrodružství

Ze strany dospělých (učitelé, pracovníci archivů, Židovského muzea, členové židovských obcí, pamětníci, kronikáři) jde především o pomoc při zpřístupnění informací (internet, sbírky a databáze) týkajících se tohoto tématu. Výsledné práce mohou školu prezentovat na webové stránce propojené s naší.

Žáci shromažďují výpovědi svědků o svých sousedech a událostech té doby – od žijících pamětníků – ale také archivní dokumenty, fotografie, deníky, dopisy, apod. Výsledkem tohoto úsilí jsou literárně-badatelské práce, které se stávají jedinečným autentickým svědectvím jedné tragické kapitoly lidských dějin. Můžete být spolutvůrci webové stránky školy zaměřené na zmizelé sousedy v okolí.

Úkolem VKC ŽMP je především prezentace výstupů ve spolupráci s neziskovými organizacemi i místní státní správou, pomoc (i redaktorská) při zpracování sborníků, realizace výstav a filmových příběhů. Celý projekt včetně společenského ocenění vnímáme mj. jako důležitou protiváhu projevům násilí nejrůznějšího druhu.

Přehled vývoje projektu: První sborník byl vydán v říjnu 2000. Autoři příspěvků byli přijati na Pražském hradě a oceněni Arnoštem Lustigem. První film byl vysílán ČT 1 v roce 2001. Na základě natáčení vzniká ze studentských prací výstava, která se postupně rozrůstá na dvanáct panelů z různých krajů republiky. Na základě zájmu a požadavků vznikají čtyři verze (dvě velké a dvě malé, snadno dopravitelné) a stávají se součástí terezínských mezinárodních seminářů Holocaust ve vzdělávání a dalších konferencí a významných příležitostí. Z Prahy, Valdštejnského paláce, kde byla otevřena za účasti předsedy Senátu Parlamentu ČR doc. dr. Petra Pitharta v červnu 2002, putuje dvanáct panelů výstavy dál společně s výstavou Anna Franková – odkaz pro současnost nebo po regionech, které na projektu spolupracují (Třebíč, Jičín, Ostrava, Loštice, Boskovice, Telč, Sokolov, Chomutov, Klatovy, Ústí n. Labem, Heřmanův Týnec, Beroun, Stránčice, Litomyšl, Nová Paka, Stará Paka, Brno, Hranice, Lipník nad Bečvou, Hust opeče, Kojetín, Krnov). Spolu s doprovodnými materiály (videokazeta, CD prezentace, katalog k výstavě, metodická publikace a plakáty A3 – kopie osmi z dvanácti panelů) je však výstava jen součástí dlouhodobého neziskového vzdělávacího projektu. Nad očekávání autorů se stává motivací ke zpracování dalších autorských dlouhodobých projektů na téma postavení jedince v mezní situaci, zpracování období druhé světové války a reflexe těchto událostí z hlediska pohledu mladého člověka dnes aj. V červnu 2004 byli noví účastníci projektu oceněni na mezinárodním setkání Deborou Lipstadt, Arnoštem Lustigem a ředitelem Židovského muzea v Praze Leo Pavlátem.

Projekt Zmizelí sousedé podpořilo jako součást výchovy k toleranci MŠMT. Garantem projektu je Arnošt Lustig a dr. Zdeněk Zbořil (Ústav politologie FF UK). Prosíme kontaktujte nás před začátkem práce na projektu.

ZMIZELÍ SOUSEDÉ - náměty

Mezi zmizelé sousedy v období od roku 1938 patří nejen Židé a Romové, ale i čeští intelektuálové, lidé s handicapy, lidé jakkoli odlišní. Svědkem jejich zmizení mohli být rodiče nebo prarodiče studentů a žáků. Co k jejich zmizení vedlo? Mohl nebo nemohl tomu někdo zabránit? Jaké byly historické, společenské a psychologické souvislosti?

1. Svědectví pamětníků a svědků událostí té doby
* Vyprávěli Vám Vaši prarodiče o svých zážitcích za války?
* Měli nějaké kamarády, o které za války přišli?
* Mají nějaké fotografie nebo písemné dokumenty z té doby?
* Odrazily se nějak tyto zážitky v jejich dalším životě?

2. Obecné údaje
* Víte, kde se nejblíže Vašemu bydlišti nacházela židovská obec?
* V jakém období vzkvétala?
* Jakým způsobem byla její existence ukončena?
* Znáte nebo umíte najít zajímavé osobnosti v historii židovské obce, jejich příběh (může se jednat o řemeslníky, spisovatele, umělce, vědce, lékaře, právníky, obchodníky, zakladatele a majitele podniků a továren)
* Kde nejblíže Vašemu domovu jsou dochované hřbitovy, synagogy, pamětní desky vztahující se k životu židovské obce?
* Víte, kde se – nejblíže Vašemu bydlišti – nacházela kolonie, osada nebo tábořiště romských rodin, případně místo nucené koncentrace Romů
* Proč, podle Vás, byli perzekuováni Romové a jaká diskriminační opatření pro Romy platila?
* Setkali jste se s nějakou památkou na život Romů ve Vašem okrese?

3. Údaje čerpané z písemných materiálů
* Víte jaké dokumenty související se životem židovské obce nejblíže Vašemu bydlišti se dochovaly ve Vašem okresním archivu?
* Má Vaše škola dochované písemné záznamy z doby první a druhé republiky?
* Víte, od kdy nesměli studenti židovského původu studovat na školách a proč?
* Znáte nějaké zajímavé osobnosti studující do období druhé světové války na Vaší škole a jejich životní příběh?
* Jaký byl postoj spolužáků k faktu, že někteří studenti druhý den nepřišli do školy z důvodu zákazu přístupu do škol a jakéhokoli vzdělávání židovských dětí?

Nezapomeňte, aby práce mohla být publikována, musí obsahovat:
1. Osobní přístup a originální pohled autorů (a také osobní rozhovory s pamětníky, vlastní fotodokumentace)
2. Důležité jsou regionální prameny - jsou nutné nejméně tři zdroje regionálních pramenů
* regionální literatura zaměřená na židovské památky a historii (J. Fiedler, H. Gold, J. Klenovský - Morava, B. Rozkošná - zejména střední Čechy, M. Stehlík - okres Jindřichův Hradec)
* regionální literatura obecná (kroniky, almanachy obcí a měst)
* regionální tisk (předválečné, válečné, poválečné noviny a časopisy)
* okresní nebo školní archívy, stavební úřady, katastrální úřad
* Ústřední archiv v Praze, databáze Židovského muzea, Památníku Terezín, Židovské obce v Praze

výzva školám