|
HODNOCENÍ UČITELŮ
Mgr. Barbora Voldřichová
ZŠ a MŠ Štoky
vedoucí projektu Havlíčkobrodští zmizelí sousedé
ZŠ Štoky se do projektu Zmizelí sousedé zapojila v srpnu 2006 a během více než dvou let zpracovala v několika různých výstupech (www stránky, výstavní panely, sborník, prezentace před veřejností atd.) osudy židovské rodiny Pachnerových z Německého (dnes Havlíčkova) Brodu. Pachnerovi žili od roku 1879 až do války v dnešním Havlíčkově Brodě, úspěšně podnikali, zapojovali se do společenského života ve městě. Tři ze šesti synů se stali úspěšnými lékaři a působili i mimo rodné město; jejich jména jsou i dnes v lékařských kruzích známá. Rodina byla blízce příbuzná se spisovateli Jiřím a Františkem Langerovými, s filozofem Arnoštem Kolmanem. V období války byla většina členů této rodiny pronásledovaná, přišli o majetek, naprostá většina z nich strávila několik let v koncentračních táborech a pouze několik z nich válečné útrapy přežilo. Dnes žijí potomci této rodiny nejen v České republice, ale i ve Švýcarsku, Kanadě, USA atd.
Projekt Zmizelí sousedé - Pocta dětským obětem holocaustu netradičním způsobem seznámil žáky s druhou světovou válkou, s nacistickou ideologií a jejími hrůznými důsledky, především s pronásledováním Židů - s holocaustem. Zároveň doplnil chybějící místa v regionální historii a seznámil obyvatele Havlíčkova Brodu s do té doby prakticky nezpracovaným tématem. Upozornil mladou generaci na nebezpečí, která i v dnešní době skrývá rasismus a xenofobie a ukázal jim (a nejen jim), že události, které se z jejich pohledu odehrály v dávné minulosti, jsou dodnes aktuální a je nutné se z nich poučit a nedopustit jejich opakování v jakékoliv podobě
Zároveň názorně ukázal žákům možnosti lidského chování v nedemokratickém režimu, který oni sami nikdy nezažili a podnítil je k samostatnému odhalování historie a ke kladení otázek (sami sobě, lidem ve svém okolí…) a k hledání správných odpovědí na ně.
Při práci na projektu byla zachráněna svědectví, dokumenty a fotografie, které by se jinak ztratily. Žáci si vyzkoušeli sbírání, třídění, ověřování, kritické zhodnocení a následné zpracování získaných informací. Při samotném sběru informací komunikovali s různými institucemi - knihovny, archivy, muzea… Při vytváření výstupů (sborník, výstavní panel, www stránky) využili znalosti z mnoha předmětů např. z dějepisu, českého jazyka, informatiky, občanské výchovy, zeměpisu, výtvarné výchovy, anglického a německého jazyka …
Žáci se rovněž velmi často setkávali s těmi, kteří měli to štěstí a druhou světovou válku přežili. Jejich vzpomínání bylo mnohdy velmi bolestné, ovšem pro žáky to byla obrovská osobní zkušenost, podobně jako návštěva míst, která s tématikou úzce souvisí - Terezín, Osvětim.
Podíváme-li se na Zmizelé sousedy z pohledu RVP pro základní vzdělávání, snadno zjistíme, že zapojením se do projektu si žáci pod vedením pedagogů vyzkouší na mnoha úrovních všechny klíčové kompetence. Díky obsahu projektu Zmizelí sousedé a aktivitám, které zapojené skupiny podniknou, rozvíjejí žáci vše, co potřebují pro své další celoživotní uplatnění.
Za deset let trvání projektu Zmizelí sousedé bylo vytvořeno mnoho velmi zajímavých a jedinečných výstupů a několik desítek studentských skupin si odneslo z vykonané práce nezapomenutelné a jinak jen velmi těžko získatelné zkušenosti a vzpomínky. Podobný zájem by si zasloužilo i další opomíjené téma našich dějin - 50. léta 20. století, počátek a nejtvrdší léta komunistické totality. Mnozí z těch, kteří přežili hrůzy druhé světové války, tedy dobu, kdy se museli skrývat pro svůj židovský původ, si prošli dalším traumatem právě po roce 1948. Rodiny opět byly poznamenány, roztrženy… Opět mizeli lidé, mizeli sousedé… Pamětníci toho období stále ještě žijí a mnozí se velmi rádi podělí s mladou generací o své vzpomínky, rádi přijmou pozvání na besedy ve třídách… Jejich vyprávění je velmi smutné, ale zároveň i velmi poutavé a poučné a zasloužilo by si zaznamenání. Podobně jako u projektu Zmizelí sousedé, i zde by se v praxi a názorně uplatnilo vše, co požadují nové strategie ve vzdělávání. Pro vzdělávací oblast Člověk a společnost, kam patří i vzdělávací obor Dějepis, jsou klíčové především dějiny 19. a 20. století. Očekávaných výstupů z tohoto oboru lze samozřejmě dosáhnout mnoha různými způsoby, každý pedagog volí jiné. Ovšem já sama se po osobních zkušenostech domnívám, že není lepší forma a lepší způsob pro pochopení nejnovějších dějin, než právě aktivní a různorodé zapojení žáků a studentů, což projekt Zmizelí sousedé splňuje na výbornou, a bylo by proto určitě mnoha učiteli uvítáno, kdyby se objevil podobný projekt zaměřený právě na 50. léta 20. století v Československu.
|