Při práci na projektu „Zmizelí sousedé“ se děti více seznamují s historií svého města nebo obce. Povídají si s pamětníky, prohlížejí fotografie a poslouchají veselé i smutné příběhy.
Mladí lidé, kteří se podílejí na tomto projektu, navštěvují místa jako je Pinkasova synagóga v Praze, Terezín nebo Osvětim. Poznávají jak nacismus zachází s lidmi. Nejen s Židy, ale také s Romy, homosexuály, příslušníky inteligence, kněžími a nemocnými.
Díky těmto získaným poznatkům, mohou v budoucnu lépe čelit stále vzrůstajícímu neonacismu v naší zemi. To je, myslím, největší přínos projektu „Zmizelí sousedé“.
Lubomíra Tvrdoňová
Čerpáno z pramenů:
Josef Hanák, Paměti města Bzence
Ludvika a Dalibor Roháčovi, Hodiny pravdy – Vzpomínky z let 1938 – 1945
L. Reizenthalerová – Roháčová, Bzenecké střípky
Paní Jana Šplíchalová nám zaslala výpis z Terezínské pamětní knihy