BZENEČTÍ ŽIDÉ

Ve 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století se židovští podnikatelé podstatnou měrou podíleli na společenském vzestupu města. Bzenečtí Židé se věnovali především obchodování s vínem, ovocem, zeleninou a později potravinářskému průmyslu. Zdejší konzervárenské firmy vlastnili bzenečtí Židé. Byly to rodiny Königsteinova, Glaserova, Sommerova a Munkova. Rodina Königsteinova: byli to tři bratři Hugo, Oskar a Karel, každý vážil kolem 150kg. Obzvláště vynikala postava Huga. Sedával na lavičce před domem. Stále se usmívající povolával na kolemjdoucí „ ovečko“. Také rodina Eduarda Fürsta byla velmi zámožná. Vlastnila palírnu lihu a octárnu u nádraží.

Centrum města tvořilo Dolní náměstí s přilehlými ulicemi. Vlastní židovská čtvrť se nacházela mezi Dolním náměstím a zámkem.

Židé byli velmi dobří obchodníci, vlastnili většinu obchodů ve městě.

Pan Emil Reich měl železářství.,,Zde se nakupovalo vše od hřebíků až po železo. Nejoblíbenějším dopravním prostředkem té doby bylo kolo. U Reichů se prodávaly dámské, pánské, ale také závodní kola.“

Rodina Joklova vlastnila obchod s metrovým zbožím, povoznictví provozovali bratři Juhnové.

K nejzámožnějším živnostníkům patřil hoteliér Adolf Löwy. Jeho hotel stál na náměstí a sloužil také jako „hodinový“.

Ve dnech židovských svátků přicházeli Židé i ze vzdálených končin do zdejší synagógy, největší v okolí.Byli to ortodoxní Židé s dlouhými vlasy a licousy. Na hlavách měli široké černé klobouky. V noci přespávali na zatravněném svahu za synagógou.

Bohoslužby sloužil místní rabín, který bydlel se svojí rodinou v přízemí židovské školy

Vstup do ní byl opatřen velkým sametovým závěsem modré barvy se zlatými porty a střapci. Atmosféra modlitebny byla velmi tajemná. „ My, děti, bydlící v židovské čtvrti jsme se tajně pod závěsem propašovávaly dovnitř. Se zatajeným dechem jsme pozorovali obřad. Prostor měl velmi dobrou akustiku, proto zpěv zněl neuvěřitelně krásně. Když nás, děti, spatřil pan Procházka, ručící za pořádek, vyvedl nás z modlitebny zatahal nás za uši, až zčervenaly.“ Vzpomíná paní L. Reizenthalerová-Roháčová ve své knížce „Bzenecké střípky“.

Židé měli také svou vlastní školu. Vídeňský bankéř a rodák Jakob Ehrenzweig daroval obci svůj rodný dům v Židovské ulici, který byl roku 1899 upraven na školu. Byla pojmenována „Školou císaře Josefa“.


     Železářství Emila Reicha a vedle hotel Adolfa Löwyho


     Palírna lihu Eduarda Fürsta


     Octárna Eduarda Fürsta