RODINA BLUMKOVA
Na rodinu MUDr. Alfréda Blumky vzpomíná paní Věra Ženatová.
Paní Věra Ženatová byla přítelkyní Blumkovy rodiny. Povídali jsme si dlouho. Prohlíželi si fotografie, dokumenty, školní sešity a přáníčka Jirky a Evičky Blumkových.
Paní Věra Ženatová je skvělá vypravěčka a velmi dobře nám přiblížila atmosféru té doby.
paní Věra Ženatová vzpomíná…
...
...
...
MUDr. Alfréd Blumka se narodil 8.2.1899 a pocházel z Tučap. Rodiče nebyli zámožní. Po absolvování Lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze přišel do Bzence jako čertvě vystudovaný zubní lékař. Na podnět obvodního lékaře MUDr. Kleina si před válkou zřídil ordinaci v Nádražní ulici u Kumpánů (dnešní květinářství).
Potom se oženil se Zděnkou Steinerovou. Slečna Zděnka se narodila 30. 6.1911, pocházela z Rokycan. Rodina vlastnila v Rokycanech obchod s látkami. Sňatek byl, jak to bývalo zvykem, domluvený rodiči. V manželství byli ale šťastni. Zděnka byla velmi hezká a milá, měli se moc rádi.
Manželům Blumkovým se narodily dvě děti, syn Jirka 5.10.1932 a dcera Evička 2.2.1937 Vedlo se jim dobře. MUDr. Blumka byl milý člověk, měli hodně přátel. Do nástupu nacistů k moci nepociťovali žádné projevy antisemitismu. Žili spokojeným životem v domku, který si postavili a kde také MUDr. Blumka ordinoval.
V září 1935 byly přijaty Norimberské rasové zákony. Tato diskriminační opatření vůči Židům začalo Německo postupně uplatňovat ve všech okupovaných zemích.
„Všechna známá omezení, šikanování, pronásledování Židů z té doby postihlo nás též.“ (slova MUDr. Blumky).
Na základě nařízení ze dne 4.7.1940 o právním postavení Židů ve veřejném životě byl MUDr. Alfréd Blumka vyloučen z lékařské komory a nemohl již dále ordinovat. Toto rozhodnutí nabylo účinnost 24.7.1940 a bylo konečné.
V tuto dobu oslovila paní Zděnka slečnu Věru Ruthovou, která měla zrovna před svatbou.
„Manžel, jako Žid, musí zavřít ordinaci, máme obavy, koho k nám nastěhují. Nechtěli byste u nás po svatbě bydlet?“ Tak začalo přátelství mezi manželi Blumkovými a Ženatovými.
Později, se manželům Ženatovým narodil syn Pepík a paní Ženatová vzpomíná: „Každý večer, když jsem koupala Pepíka k nám Evička chodila na,ona tomu říkala – dobré pivo. Moje maminka mi připravovala pivo s vejcem a cukrem. Evička vždy přiběhla a ochutnala. Jen trošku, na prst.“
Jednou se paní Zděnka ptala proč tam ta Evička vždy ve stejnou dobu chodí. Paní Ženatová jí řekla, že na „dobré pivo“ a Zděnka se smála…..
„Jirka k nám také chodil. Když už nesměl navštěvovat školu můj manžel ho doučoval psaní a matematiku.“
Za nějakou dobu se ale museli Blumkovi z domu vystěhovat. Bylo rozhodnuto, že byt je pro židovskou rodinu příliš velký. Odstěhovali je k Büchlerům. Potom se stěhovali ještě jednou, k Sommerům-Schönům. Tam až do své evakuace živořili. Do jejich domu se zatím nastěhovala německá rodina Bergmannova.
Styk s Židy byl zakázán, přesto se Ženatovi s Blumkovými stále přátelili. Za to ale byli mnohokrát kritizováni. Jednou jela paní Ženatová s kočárkem na procházku. Zastavila se pro Evičku, že ji vezme s sebou. Potkala jednu paní: „Vy chodíte na procházku s židovským dítětem?“ Paní Ženatová: „Copak ona za to může, že se narodila v židovské rodině?“
Také se jim snažili pomáhat. Když mohli, nosili Jirkovi a Evičce nějaké ovoce a sladkosti. Židé takové zboží v obchodě vůbec nedostali.
S novými zákazy a nařízeními se jim žilo čím dál hůř. Byli označeni židovskou Davidovou hvězdou s nápisem „Jude“. Ostatní obyvatelé se jich stranili, přišli o většinu svých přátel. Nakonec byli úplně izolováni a 27.1.1943 spolu s ostatními židovskými obyvateli odvezeni ze Bzence.
Odjeli do Uherského Brodu, tam zůstali tři dny. 31.1.1943 byli odtransportováni do Terezína. Byl to transport Cp.- 262: Jiří Blumka, Cp.- 263: Eva Blumková, Cp.-264 Zděnka Blumková, Cp.- 265: Alfréd Blumka.
V Terezíně byli opět vagónováni a odvezeni transportem Cu.-137: Jirka Blumka Cu.-138: Eva Blumková, Cu.-139 Zděnka Blumková, Cu.-140: Alfréd Blumka do Osvětimi. Tam přijeli 2.2.1943. Při selekci byli od sebe odděleni, tehdy se spolu viděli naposled.
Paní Zděnka, Jirka a Evička byli ihned zavražděni v plynové komoře. Bylo 2.2.1943 večer. Evička zahynula v den svých šestých narozenin. Jirkovi bylo 11 let a Zděnce 32 let.
MUDr. Blumka nevěděl, co se stalo s jeho rodinou. Zeptal se kápa. Ten jen ukázal prstem k nebi. Pan Blumka pochopil...