Bzenecká židovská náboženská obec představovala jednu z nejstarších a nejpočetnějších komunit na Moravě. Nacházela se zde údajně již ve 14.století, písemně doložena ve století 16.
Za válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem bylo celé město i s židovskou čtvrtí zcela zničeno. Ovšem v 16.století se znovu mluví o početném osídlení Židy.Předpoklady pro takový rozvoj dávaly výhodné podmínky pro obchod. Židé byli skvělí obchodníci.
V roce 1604 měla židovská obec 32 domů, vlastní špitál, svobodně voleného rabína a rychtáře. Avšak v letech 1605-1610 bylo celé město zničeno nájezdem vojsk Štěpána Bočaje a poté pleněno za 30ti leté války. Roku 1656 bylo ještě 25 židovských gruntů prázdných.Brzy však nastal mohutný příliv židovského obyvatelstva.
Ve druhé polovině 18. století zde bylo 63 židovských domů, které lehly popelem roku 1777. K roku 1850 žilo ve Bzenci více než 900 Židů ( 1/4 obyvatel).
Od 2. poloviny 19. století byl zaznamenán pokles počtu Židů. Existenci zdejší židovské náboženské obce ukončila vyhlazovací politika nacistického Německa. Během druhé světové války bylo 113 židovských občanů odvlečeno do vyhlazovacích táborů. Na památku obětem nacistické zvůle byl v roce 1956 odhalen památník na židovském hřbitově.