903-906 |
Raffelstättenský celní a plavební řád zmiňuje přítomnost Židů na Moravě |
|
|
965/6 |
židovský kupec Ibrahim ibn Jakub podává zprávu o Praze, kde zmiňuje i židovské obyvatelstvo města |
|
|
1124 |
Kosmas ve své kronice zmiňuje existenci synagogy v pražském podhradí |
|
|
1179 |
3. lateránský koncil: vyhlašuje segregaci, tj. oddělení Židů od křesťanů v
křesťanských zemích |
|
|
1215 |
4. lateránský koncil: ustanovení o židovské lichvě, o zvláštním oděvu, o
vyloučení Židů z veřejných úřadů a zákaz konvertitům vracet se k původní víře |
|
|
1254 |
privilegia Přemysla Otakara II. pro Židy ze zemí Koruny české - tzv. Statuta
Judaeorum |
|
|
1270-90 |
přestavěna Staronová synagoga v Praze |
|
|
1389 |
největší pogrom v pražském ghettu vůbec |
|
|
1454 |
Ladislav Pohrobek vypovídá Židy z Olomouce a některých dalších moravských
královských měst |
|
|
1512 |
nejstarší známý pražský hebrejský tisk - Sidur (kniha modliteb pro všední dny
a šabat) |
|
|
1535 |
stavba Pinkasovy synagogy v Praze |
|
|
1541 a 57 |
Ferdinand I. vypovídá Židy z Čech i Moravy (odvoláno roku 1563)
asi 1559 postavena synagoga v Holešově |
|
|
1564 |
v Praze založena první chevra kadiša = pohřební bratrstvo |
|
|
1568 |
dokončena stavba Vysoké synagoga a židovské radnice v Praze |
|
|
1577 |
Rudolf II. potvrzuje Židům v českém království privilegia udělená
předchozími panovníky |
|
|
1591-92 |
dokončena Maiselova synagoga v Praze |
|
|
1674-96 |
postavena synagoga v Kolíně |
|
|
1648 |
Židé se účastní obrany Prahy proti švédskému vojsku |
|
|
1689 |
velký požár Starého Města pražského včetně ghetta |
|
|
1726 |
familiantský zákon (povoleno 8541 židovských rodin v Čechách a 5106 na
Moravě) a translokační reskript Karla VI. |
|
|
1744 |
vypovídací dekret Marie Terezie pro Židy v Čechách (později jen pro Prahu) |
|
|
1745 |
vypovídací dekret Marie Terezie pro Židy na Moravě |
|
|
1748 |
povolen návrat Židů do Prahy |
|
|
1762 |
nové nařízení o zvláštním označení (muži - žlutý pásek na pravé paži, ženy -
žlutá stužka ve vlasech a zvláštní účes) |
|
|
1781-2 |
toleranční patent Josefa II. pro Čechy a Moravu |
|
|
1789 |
počet usazených rodin v Čechách podle familiantského zákona zvýšen na 8600 |
|
|
1797 |
Systemální židovský patent - shrnoval josefinské reformy a další opatření
(Židé nadále nesměli zaměstnávat křesťanskou čeleď a učedníky, nemohli se
stát měšťany, v Praze směli mimo ghetto provozovat pouze podomní obchod se starým zbožím a šatstvem apod.) |
|
|
1848 |
revoluce: zrušena ghetta, familiantský zákon |
|
|
1861 |
Židé mohou vlastnit půdu |
|
|
1867 |
prosincová ústava: úplná rovnoprávnost pro Židy v Rakousku |
|
|
1876 |
založen Spolek českých akademiků židů - první instituce českožidovského
hnutí v Čechách |
|
|
1899 |
hilsneriáda - soudní proces s Leopoldem Hilsnerem obžalovaným za údajnou
rituální vraždu; vystoupení Tomáše G. Masaryka proti této pověře |
|
|
1899 |
založen sionistický spolek Bar Kochba |
|
|
1906 |
založeno Židovské muzeum v Praze |
|
|
1918 |
vzniká Československá republika |
|
|
1921 |
sčítání lidu: k československé národnosti se v českých zemích přihlásilo
49,61 % osob židovského vyznání, k německé 34,85 %, k židovské 14,83 %; v rámci celé ČSR se k židovské národnosti přihlásilo 53,62 % obyvatel židovského vyznání, k československé 21,84 %, k německé 14,26 %, k maďarské 8,45 % a jinou národnost deklarovalo 1,84 % obyvatel žid. vyznání |
|
|
1930 |
sčítáni lidu: k československé národnosti se v českých zemích přihlásilo
46,42 % osob židovského vyznání, k německé 31,00 %, k židovské 20,27 %;
v rámci celé ČSR se k židovské národnosti přihlásilo 57,20 % obyvatel židovského vyznání,
k československé 24,52 %, k německé 12,28 %, k maďarské 4,71 % a jinou národnost deklarovalo 1,29 % osob židovského vyznání |
|
|
říjen 1938 |
zabrání Sudet Německem |
|
|
15.3.1939 |
zřízení Protektorátu Čechy a Morava, zavedení norimberských zákonů |
|
|
1.9.1939 |
začátek 2. světové války |
|
|
říjen 1939 |
transporty Židů z protektorátu do Niska nad Sanem |
|
|
až listopad 1941 |
transporty Židů z protektorátu do Lodže a Minsku |
|
|
24.11.1941 |
tzv. komando výstavby vysláno do Terezína |
|
|
30.11.1941 |
začátek pravidelných transportů do Terezína |
|
|
leden 1942 |
začátek transportů z Terezína na východ |
|
|
24.10.1942 |
první transport z Terezína do Osvětimi |
|
|
1945 |
konec 2. světové války |
|
|
1948 |
založení Státu Izrael |
|
|
1967 |
po šestidenní válce (Izrael proti Egyptu, Sýrii a Jordánsku) přerušeny diplomatické styky Československa s Izraelem |
|
|
1968 |
uzavřen Památník obětem holocaustu v Pinkasově synagoze v Praze
(synagoga otevřena až roku 1992, v letech 1992-1996 byly obnoveny nápisy na stěnách se jmény obětí holocaustu z Čech,
Moravy a Slezska, v létě 2002 byla synagoga poškozena povodněmi a nápisy bylo nutno znovu restaurovat) |
|
|
1970-84 |
v Československu žádný vrchní rabín |
|
|
1990 |
prezident Václav Havel vykonal první návštěvu Izraele |
|
|
1992 |
vrchním a zemským rabínem Karol Sidon |
|
|
1994 |
odstátněno Židovské muzeum v Praze |
|
|
1997 |
v Praze zřízena židovská základní škole Gur Arje a gymnázium Or chadaš |
|
|
2005 |
dnes žije v ČR asi 3000 lidí, kteří jsou zaregistrováni v některé
z 10 židovských obcích |
|
|