Pocta obětem

ZŠ Chomutov,Zahradní -Holocaust 2014

Jablonečtí zmizelí sousedé z Rýnovic

Projekt – Jablonečtí zmizelí sousedé z Rýnovic

„Zmizelí sousedé“ – projekt koncipován pod záštitou Židovského muzea v Praze, vybízí žáky (ve věku 12-18 let) k pátrání po sousedech, kteří z jejich nejbližšího okolí zmizeli převážně v období 2.světové války. Jde o samostatný literárně-dokumentační projekt, který byl oficiálně vyhlášen pod záštitou Kanceláře prezidenta republiky v rámci Konference Fenomén holocaust Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v roce 1999.

(www.zmizeli-sousede.cz)

Klíčové kompetence:

• Základní vzdělávání -> Kompetence občanské -> „respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí

Očekávaný výstup:

• základní vzdělávání -> Člověk a společnost -> 2. stupeň -> Dějepis -> Moderní doba -> na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv
• základní vzdělávání -> Člověk a společnost -> 2. stupeň -> Výchova k občanství -> Člověk ve společnosti -> rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti

Průřezová témata:

• Základní vzdělávání -> Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech ->Evropa a svět nás zajímá
• Základní vzdělávání -> Multikulturní výchova -> Etnické a náboženské skupiny v ČR

Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Skupinová

Organizace prostorová: Školní třída, Exkurze

Hlavní cíl projektu

Najít stopy po lidech (jejich příběhy, dopisy, dokumenty, fotografie), kteří by jinak zmizeli beze stopy z okolí. Svědkem jejich zmizení mohli být prarodiče žáků. (hlavní otázky – Co vedlo ke zmizení těchto sousedů? Mohl, nebo nemohl tomu někdo zabránit? Jaké byly historické, společenské a psychologické souvislosti?)

Dílčí cíl projektu

Prohloubení tématiky holocaustu nejen v rámci celosvětovém, ale především v souvislosti na regionální dějiny.

Realizace projektu

Školní rok 2013/14 s možným přesahem do školního roku 2014/2015

 Počet žáků pracujících na projektu

Celkem 7 žáků – 5 žáků devátého ročníků a 2 žáci z osmého ročníku

Výdaje projektu

Veškeré výdaje projektu (lístky na MHD,  květiny pro pamětníky, technika – fotoaparát, videokamera, exkurze do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau) jsou v režii žáků.  Škola však přispívá poskytnutím svého technického zázemí (počítačová učebna, volný přístup na internet, skener, tiskárna, papíry, smartboard, dvd, umožnění vyřizování telefonátů při sjednávání schůzek s regionálními historiky, patřičnými institucemi, apod.)

Program projektu

        –    seznámení s cílem projektu Zmizelí sousedé

• faktická základna (pracovní listy, dokumentární filmy, audiovizuální metody orální historie, seznámení s textem norimberských zákonů a příklady jejich uplatňování v praxi, Židé v kontextu historickém a tradičním)
• vyhledávání spolužáků ze seznamů školy (školní rok 1939/40)-konfrontace s Terezínskou pamětní knihou
• návštěva nejbližšího pamětního místa
• studium materiálů v místním archivu (kroniky školy, dobový tisk)
• sjednávání schůzek – regionální historici
• tisk a roznášení letáků s výzvou projektu
• výzvy v novinách
• návštěvy výstav a akcí souvisejících s danou tématikou
• návštěva patřičných institucí – archiv, židovská obec
• kontaktování ještě žijících spolužáků „zmizelých sousedů“, získání informací, které dokreslí tehdejší dobu a lidi v ní, dokumentace besedy, analýza
• výstup v tištěné formě
• výstava – finální tvorba panelu „Jablonečtí zmizelí sousedé z Rýnovic“ (vlastní, improvizovaná – zpracovaná převážně z nově nalezených a ověřených faktů propojených s konkrétními obecnými fakty a událostmi té doby). Její význam může být posílen prezentací celostátní výstavy k projektu (20 panelů v lehce přenosném a snadno instalovaném systému „rol lup“ vhodném i pro chodby, haly, knihovny), ke které nabízíme proškolení malé skupiny žáků jako průvodců výstavou
• tvorba webových stránek
• exkurze koncentračního tábora – Auschwitz-Birkenau

Hlavní otázky projektu jsou pro žáky rozděleny do tří okruhů:

• Svědectví pamětníků a svědků událostí té doby
• Co vám vyprávěli vaši prarodiče o svých zážitcích za války?
• Měli nějaké kamarády, o které za války přišli?
• Mají nějaké fotografie nebo písemné dokumenty z té doby?
• Jak se tyto zážitky odrazily v jejich dalším životě?
• Obecné údaje

• Kde se nacházela židovská obec nejblíže vašemu bydlišti?
• V jakém období vzkvétala?
• Jakým způsobem byla její existence ukončena?
• Znáte nebo umíte najít zajímavé osobnosti v historii židovské obce, jejich příběh (může se jednat o řemeslníky, spisovatele, umělce, vědce, lékaře, právníky, obchodníky, zakladatele a majitele podniků a továren)?
• Kde nejblíže vašemu domovu jsou dochované židovské hřbitovy, synagogy nebo pamětní desky vztahující se k životu židovské obce?

• Údaje čerpané z písemných materiálů

• Jaké dokumenty související s životem židovské obce nejblíže vašemu bydlišti se dochovaly ve vašem okresním archivu?
• Má vaše škola dochované písemné záznamy z doby první a druhé republiky? O jaké druhy záznamů jde?
• Odkdy nesměli žáci a studenti židovského původu studovat na školách a proč?
• Znáte nějaké zajímavé osobnosti studující do období druhé světové války na vaší škole a jejich životní příběh?                                                               (wwwHYPERLINK „http://www.rvp.cz/“.rvp.cz)

Exkurze do koncentračního tábora – Auschwitz-Birkenau

• Cena –  doprava 15900,- (mikrobus – Jbc-Osvětim-Jbc, autodoprava Hasenkopf )

–  vstupné 300 zlotých (pro celou skupinu, včetně českého průvodce)

– parkovné 8 zlotých

• Počet žáků – 13 ( žáci pracující na projektu + absolventi ZŠ, kteří se účastnili exkurze v Terezíně v roce 2012)
• Datum uskutečnění – 5.7. 2014 / náhradní termín 13.9. 2014

Zpráva o využití projektu Zmizelí sousedé na ZŠ Masarykova, Plzeň

Dne 12.11.2013 jsme otevřeli výstavu Zmizelí sousedé v Gymnáziu Holice. Studenti – průvodci – už byli připraveni a tak po krátkém úvodu sami vyprávěli příběhy z jednotlivých panelů.

V pátek dne 12.4. 2013 jsme provedli 8.A panely „Zmizelí sousedé“.

Celý příspěvek →

Návštěva u pamětnice

Ve čtvrtek 11. dubna 2013 jsme navštívili paní Uhlířovou. Bydlí na náměstí ve Velké Bíteši se svou rodinou.

Rodina paní Uhlířové provozovala ve Velké Bíteši obchod s látkami a textilem. Když byl obchod v padesátých letech minulého století znárodněn, paní Uhlířová zůstala v obchodě zaměstnaná jako prodavačka. Po sametové revoluci byl obchod rodině vrácen.

Nikdo z nás by paní Uhlířové nehádal, že je jí již 97 roků. Je velmi milá a vstřícná a paměť jí stále dobře slouží.

Přišli jsme si za ní popovídat hlavně o bítešských židovských občanech, které si ještě pamatuje.

Nejvíc se stýkala s rodinou Lofflerových a Fuchsových.

Lofflerovi měli obchod s textilem na náměstí stejně jako Uhlířovi. Uhlířovi od mladého pana Lofflera nakupovali látky z jeho velkoobchodu v Brně. Lofflerovi byli velmi slušná a spořádaná rodina.

Paní Uhlířová se znala a přátelila i s dalšími židovskými rodinami z Brna. Vzpomínala, jak na židy těžce doléhala situace, kdy jim začalo být téměř všechno zakazováno. Jednou tajně přivezla celou tašku mýdla své známé, kterou velmi trápilo, že nemá nic na mytí a praní. Paní jí byla velmi vděčná, ale velmi se o paní Uhlířovou bála, protože trest za tuto zakázanou věc by byl velmi přísný.

I rodina Fuchsova z Velké Bíteše byla slušná a spořádaná. Nejlépe si paní Uhlířová vzpomíná na Karla Fuchse, který byl přátelské a veselé povahy. Jeho dvě starší sestry a matka byly často nemocné a ven příliš nevycházely.

Většina lidí židovského původu, které paní Uhlířová znala, dřív nebo později začala přemýšlet o vystěhování do z Československa  do bezpečí. U mnohých se to však bohužel nepodařilo.

Marie Hájková, Jana Jeřábková

Ve dnech
25.-26.7. července2012 navštívil Třešť John Münch s manželkou. Přijelse  z Londýna podívat  na výstavu Po stopách zmizelých sousedů
v Třešti.  John Münch a jeho syn
jsou v současnosti jediní nám známí žijící potomci z  třešťské židovské komunity. Jeho předci v
Třešti a v Hodicích vlastnili továrny. Účastníci projektu představili Johnovi
výsledky svého pátrání po jednotlivých židovských rodinách a Míša Kročilová a
Jiří Frantál představili Johnovi zpracovanou rodinu Münchovu. Vše bylo
prezentováno v angličtině, takže si žáci mohli vyzkoušet své znalosti z tohoto
cizího jazyka a pana Müncha vyzpovídali.

Tuto sváteční chvíli doplnilo také vyprávění
Jarmily Špírkové, jejíž rodiče u Münchů pracovali a ona celou rodinu osobně
znala. Staré fotografie pana Morkuse dokreslovaly tuto dobu, takže si všichni
mohli udělat konkrétní obrázek o staré Třešti a místech spojenými s Münchovými.

Díky vstřícnosti p. Bakaje si
Münchovi mohli prohlédnout i vilu v Hodicích, kterou nechal postavit prastrýc
Sigi a která už více jak padesát let slouží jako mateřská škola, což se
manželům Müchovým moc líbilo.

Zde je část z rozhovoru, který s Johnem Münchem
připravili žáci tohoto projektu. Rozhovor byl veden v angličtině.

Co říkáte tomu, že se
v tomto projektu zabýváme také Vaší rodinou?

Jsem opravdu
velmi šťastný, že tento projekt běží. Myslím, že je to vůbec ta nejdůležitější
věc. Studoval jsem  historii na
universitě a když studujete historii, učíte se to, co se událo v minulosti, a
to vám může pomoci v tom, co se stane v budoucnosti. A je úžasné, že  mladí lidé v Třešti se zabývají tím, co se
událo před šedesáti lety a opravdu doufám, že
to budou umět sdělit svým dětem. Vaše historie  je opravdu velmi bohatá a zajímavá a nikdy
nesmíme zapomenout na to, co se stalo. Nemusí se to nutně stát znovu, ale je
nutné učit stále o tom, co se stalo mezi národy. Jsem moc rád, že Helena
rozjela tento náročný projekt a to je důvod, proč jsme přijeli do České
republiky. Byli to mladí lidé jako vy, kteří zpracovávali tuto historii a
doufám, že se do tohoto projektu zapojí co nejvíce studentů a škol. Je to
úžasné.

Jaké je Vaše
povolání?

Teď jsem v důchodu, ale byl jsem
novinář v deníku FinancialTimes, zabýval jsem se ekonomikou, sportem,
architekturou o autech.  Hodně jsem díky
tomu cestoval.

Jste Žid?

Ne opravdový,
ze tří čtvrtin. Víte, moji rodiče mi o tom nevyprávěli. Byl jsem malý a
nepřemýšlel jsem o tom. Přitom moje babička žila v Izraeli. Ale já jsem si to
nespojil, že bych mohl být Žid.  Bylo to
krátce po válce a v naší rodině se o tom nemluvilo. Otec mi až asi v deseti
letech řekl, že jsem Žid a když o tom říkal matce, zhodnotil to slovy, že jsem
to vzal velmi dobře. Ale stále patřím do této komunity a k tomu, co se
přihodilo, ale nevím nic o židovství a jeho tradicích.

Máte děti?

Mám dvě děti. Dceru a syna. Už
jsou dospělí. Danielovi je 31, je ještě svobodný a nebyl příliš pilný
žáček  a Luise je 33. Pracuje jako
podiatr (odborník pečující o chodidla), vdala se před rokem, ale nemá ještě
děti. Takže ještě nemám žádná vnoučata.
Daniel tady byl se mnou před třemi roky, kdy  jsme do Třeště přivezli popel mojí matky,
který je uložen na židovském hřbitově. Chtěla být pohřbena s mým otcem, který
zde již byl uložen.

Jaká je Vaše oblíbená
kniha?

Já mám rád knihy od Alberta Camuho. Nejraději
mám knihu Cizinec. Rád čtu historické fikce.

Jaké je oblíbené
místo?

Mám rád velkoměsta. Ale Praha je
jedno z mých nejoblíbenějších míst, je to opravdu jedno z nejhezčích měst na
světě. Mám moc rád Hradčany a Španělský sál. A také malé hospůdky. Mám na Prahu
krásné vzpomínky.

Jaké je Vaše oblíbené
místo v Londýně?

Greenwich park, je tam nejstarší
královský palác v Anglii a mimo jiné si tam chodíme hrát s naším vnukem (je to
vnuk od ženy Judith), protože bydlíme kousek od něho. Těším se na olympiádu,
máme koupené lístky na závody koní právě v Greenwich.

Umíte jezdit na koni?

Ne, neumím.

Jaký je váš oblíbený
sport?

Hrával jsem fotbal a mám rád
golf. Z českých fotbalistů znám Masopusta, Kvašňáka a fandím Slavii. Jo a ještě
víte, odkud je Petr Čech? Já to vím. Nápověda. Vyrábí se tam české pivo.

Jaké země jste
navštívil?

Můj otec navštívil kolem třiceti
zemí, já jsem v tolika nebyl. On pracoval pro jednu textilní společnost a
součástí jeho práce bylo cestovat. Byl jsem v Austrálii,mám rád Ameriku.  Moc se mi líbilo na Barbadosu, byl jsem tam
jako novinář. Je tam teploučko a jsou tam milí lidé.

Jaké je vaše oblíbené
jídlo?

Párek s bramborovou kaší, velmi
britské.

Jaká je Vaše oblíbená
barva?

Zelená, jako tráva a příroda.

Kdy jste se setkal se
svojí druhou ženou Judith?

Bylo to v roce 1997. Šel jsem na
party mého přítele, který byl v Praze a tam se seznámil s Judith. Tam mi řekl,
že pozval někoho, kdo zná Československo. Tak jsem k ní šel a česky jsem jí
řekl: „Dobrý den“.  A tak vzniklo naše
přátelství. Díky Praze.

Jaká je Vaše oblíbená
hudba?

Hraju na klarinet, příští rok
bych si chtěl zahrát s vaším jazzbandem. Kromě jazzu  mám rádBoba Dylana, Louise Armstronga. Často
jezdím do New Orleans, protože Judith tam jezdí za svojí rodinou. Pochází z
USA. V Česku, ale také máte hodně výborných muzikantů.

Co děláte ve volném
čase?

Hraju na klarinet, chtěl bych být lepší a lepší.

Otázek bylo samozřejmě více, ale vybrali jsme jen ty
nejzajímavější.   HŠ

Díky projektu Zmizelí sousedé vznikl náš historický kroužek pod vedením Mgr. Evy Čermákové ve Velké Bíteši.  Podílí se na něm žáci základní školy, kteří navštěvují osmý a devátý ročník. Škola se tímto projektem zabývá již druhým rokem.

Scházíme se každý pátek ráno v počítačové učebně, kde zpracováváme židovskou tématiku. Zabýváme se židy z Velké Bíteše a jejího okolí.

Tato práce je velmi zajímavá a opravdu nás baví. I když informace leckdy chybí, nevzdáváme se a pátráme dál, což se nám vyplácí. Paní učitelka nám velmi pomáhá. Informace k projektu jsme získávali z různých zdrojů např. z archivu ve Velkém Meziříčí, z různých knih a kronik, ústního podání pamětníků ve Velké Bíteši a internetových stránek HOLOCAUST.cz

Shodli jsme se na tom, že by se lidé o židovské historii měli dozvědět více. Nemělo by se zapomínat jak vytrvalí a silní museli být a stále jsou tito lidé, kteří procházeli různými útrapami, aniž by za to mohli.                                 Nezapomeňme…

Napsali: Jana Jeřábková, Karolína Hradilová, Tomáš Hlobil