domovské stránky projektu Zmizelí sousedé

NAŠE AKTIVITY


15. 5. 2009 - Hanin kufřík, Židovské muzeum v Praze

Vyrazili jsme do Prahy do Židovského muzea na program Hanin kufřík. Součástí interaktivního programu pátrání po jednotlivých osudech židovských dětí byla i beseda s pamětnicí a následná prohlídka synagogy a židovského hřbitova. V Pinkasově synagoze jsem dokonce našli i jména maloberanovských Adlerů.
15. 5. 2009 - Hanin kufřík, Židovské muzeum v Praze
15. 5. 2009 - Hanin kufřík, Židovské muzeum v Praze
15. 5. 2009 - Hanin kufřík, Židovské muzeum v Praze

12. 5. 2009 - André Spitzer

Přišel k nám na školu pan André Spitzer vyprávět svůj životní příběh. Před nacisty utekl s rodiči z Jihlavy do Kutné Hory. Přesto ho ale transport do Terezína neminul. Odtud putoval dále do Osvětimi a pak do Kauferingu a Dachau, kde se dočkal osvobození americkou armádou. Děti směřovaly k panu Spitzrovi spoustu otázek, na které pan Spitzer ochotně odpovídal, ač to nebylo vzpomínání veselé a příjemné.
Besedy se zúčastnili všichni žáci druhého stupně, nejen ti, kteří se účastní projektu Zmizelí sousedé.
Na závěr pan Spitzer přál všem, aby nikdy nemuseli zažít to, co on.
12. 5. 2009 - André Spitzer
12. 5. 2009 - André Spitzer
12. 5. 2009 - André Spitzer

27. 1. 2009 - Otevření výstavy k poctě jihlavským Židům

Opisovali jsme jména jihlavských Židů a malovali obrázky jihlavské synagogy, obřadní síně či tvář Helenky. S panem Vilímkem jsme se připravovali na otevření výstavy a nemohli se dočkat. Až ten den konečně přišel. Byla zima, zvolili jsme si symbolicky Den památky obětí holocaustu. V obřadní síni byla ještě větší zima než venku, ale všechno se dalo vydržet. Když jsme ale poprvé viděli jména na papírových arších, polilo nás horko. Jihlavských obětí holocaustu bylo 1303. Maličká obřadní síň byla plná novinářů a přišel i pamětník, pan Spitzer, který nám přislíbil besedu na naší škole. Nakonec jsme položili kamínky na památník padlým Židům a děvčata poskytla nesčetné rozhovory jak do novin, tak do televize.
27. 1. 2009 - Otevření výstavy k poctě jihlavským Židům
27. 1. 2009 - Otevření výstavy k poctě jihlavským Židům
27. 1. 2009 - Otevření výstavy k poctě jihlavským Židům
27. 1. 2009 - Otevření výstavy k poctě jihlavským Židům
27. 1. 2009 - Otevření výstavy k poctě jihlavským Židům
27. 1. 2009 - Otevření výstavy k poctě jihlavským Židům

Pátrání po židovských domech v matrice OÚ ve Velkém Beranově
Pátrání po židovských domech
Pátrání po židovských domech

16. 12. 2008 - JAK JSME BYLI V TELEVIZI II.

Opět nás navštívila televize aneb: "Jak jsme byli v televizi II."
Připravujeme výstavu v obřadní síni jihlavského židovského muzea. Děti malují obrázky, připravují plakáty na téma holocaust a hlavně přepisují jména jihlavských Židů, kteří během holocaustu zemřeli.
16. prosince se na nás přijela podívat ČT, jak nám jde práce od ruky.
16. 12. 2008 - JAK JSME BYLI V TELEVIZI II.
16. 12. 2008 - JAK JSME BYLI V TELEVIZI II.
16. 12. 2008 - JAK JSME BYLI V TELEVIZI II.

VÝSTAVA VE ŠKOLE
VÝSTAVA VE ŠKOLE
VÝSTAVA VE ŠKOLE

9. 5. 2008 - JAK JSME BYLI V TELEVIZI

Dne 9. května 2008 měla celá škola ředitelské volno. Byl pátek, den předtím (8.5.) jsme vzpomínali na osvobození Českoslovenka a konec druhé světové války v Evropě také doma, tak proč si volno neprodloužit, že?

Jenže my se rozhodli jinak. Slunného dne jsem využili k cestě do Jihlavy na židovský hřbitov, kde jsme chtěli vyčistit pomníky židovským padlým za první i druhé světové války a tak uctít jejich památku. Někteří si donesli motyčky, hrabičky.... a ten kdo neměl, si pomohl klacíkem, kterých se po zemi povalovalo dost.

Pomník obětem první světové války byl porostlý mechem, zaplevelený, takže jsme měli dost práce. Na řadu přišel i kbelík s vodou a hadr. Práce bylo opravdu dost. Nakonec jsme symbolicky na pomník položili každý kamínek, jak je u Židů zvykem.

Pomník obětem druhé světové války byl již v lepším stavu, zde jsme moc práce neměli. Kamínky jsme samozřejmě položili i zde.

Pak se děti rozeběhly po hřbitově a malovaly pomníky předků rodiny Adlerů.

Celé dopoledne naši práci sledoval reportér ČT Radovan Daněk a z naší akce udělal reportáž, která ještě týž večer běžela v televizi. Byl to pro nás obrovský zážitek a myslím, že všichni jsme byli pyšní na naše činy.
9. 5. 2008 - JAK JSME BYLI V TELEVIZI
9. 5. 2008 - JAK JSME BYLI V TELEVIZI

NÁVŠTĚVA ARCHIVU

Scházíme se vždy ve středu, termín to není vybraný náhodně. Ve středu odpoledne je jihlavský archiv otevřen. Tak jsme se tedy jednu středu vyrazili. V archivu nás velmi ochotně přivítali (dopředu jsem zatelefonovala, aby se bandy třinácti zvědavců nezalekliSmile). Nejdříve nás seznámili s funkcí archivu, co všechno zde můžeme najít, kdo a za jakých podmínek smí v dokumentech hledat. Potom jsme si dokonce prohlédli některé staré listiny z období středověku! Poté za námi přišel pan Vilímek a něco nám pověděl i jihlavských židech během běhu dějin. Domluvili jsme se na příští setkání a do čeho bychom tak mohli nahlédnout.

Za týden jsme již seděli v badatelně a listovali v starých třídních výkazech a potom soupisech židovského majetku. Pátrání to bylo vskutku vzrušující, zvlášť pro některé děti, které v třídních výkazech našly i jména svých babiček či dědečků. Když jsme zalistovali v soupisech židovského majetku, našli jsme zde i jméno Adler. Dnes už víme, že z původně rozvětvené rodiny řezníků nepřežil holokaust nikdo. Nositel jména Adler z Malého Beranova již neexistuje.

Také jsme zalistovali Terezínskou pamětní knihou a polilo nás horko, když jsme viděli sloupce a sloupce jmen lidí, kteří terezínským ghettem prošli.
NÁVŠTĚVA ARCHIVU
NÁVŠTĚVA ARCHIVU
NÁVŠTĚVA ARCHIVU