Říjen 1938: S příchodem židovských emigrantů z Nové Bystřice začalo se projevovati i antisemitské hnutí: lepeny na hostince nápisy „Židé nejsou vítání“, vhozen v noci kámen do bytu, pomazány zdi protižidovskými hesly, lékařská župa zdejší jednala i o omezení práv a vyloučení svých židovských členů.
1939: Hned v prvních dnech po příchodu Němců byly židovské obchody označeny dvojjazyčnými nápisy „Židovský obchod“ a v hotelích musely být vyvěšeny výzvy „Juden unerwünscht“.
Od 8. srpna 1939 byla okresním úřadem zakázána Židům návštěva hostinců, plovárny, lázní a biografů, židovské podniky byly pak postupně buď opatřeny tzv. „Freudkändry“, nebo převzaty zdejšími, či sem nastěhovanými Němci.
1941: Židovské obyvatelstvo v zimě 1941 poprvé použito k čištění ulic.
Od června 1940 byl jim zakázán vstup do sadů, prodej v krámech jen od 11 do 12 h.
1942: K odklízení sněhu byli opět komandováni Židé, který Čech si jich všimnul, dostal jako oni žlutou hvězdu a musel jim pomáhat.
18. května byli vyvezeni z Jindřichova Hradce a okolí všichni Židé většinou do Terezína, naposled starosta židovské obce Fleischner. Zůstali tu jen příslušníci smíšených manželství. Majetek židovských rodin byl zabaven a rozprodán mezi Němce, synagoga pustla.
