ROZHOVOR S PAMĚTNÍKEM PANEM JANÍKEM
- Chodili vaši rodiče do školy se židovskými dětmi?
Ano, moje maminka i tatínek chodili se židovskými dětmi do školy.
- Je pravda, že Židům byl odebrán všechen majetek?
Měli majetek, ale když chtěli odcestovat tak dům, zvířata a pozemky museli prodat. Šperky, obrazy a telefon mohli si vzít sebou. Za 1.světové války to pro židy bylo jednodušší.
- Když jste se narodil, jaká byla politická situace v Polešovicích?
V Polešovicích převládali Lidovci-zemědělci, statkáři a kravaři. Byli tu i komunisté. Za 2.světové války Hitlerovi stoupenci na domy v Polešovicích malovali vápnem znaky Hitlera.
- Víte o někom z obce, že byl vězněm v koncentračním táboře a jak s ním fašisté zacházeli?
Ano, vím jmenovali se :Tomáš Bartošík, František Gris a Jan Daníček.
Tomáš Bartošík:byl to komunista, Němci ho odvedli 15.března 1935.
Jako náhodou pan Tomáš přežil.Ale nikdy jsem ho neslyšel vyprávět, jaké to v koncentračním táboře bylo. 6 let byl vězněm v koncentračním táboře.
František Krys:byl Němci odveden, nepřežil, byl popraven.
Jan Daníček:56 souzený za drobné krádeže, byl to pytlák
Když byl u soudu, tak ho soudce odsoudil k smrti, ale až za 1 rok a to bylo pro to ho člověka hrozné, když věděl, jak mu ten čas utíká.
- Setkal jste se s německým vojákem při osvobozování Polešovic?
Němci do Polešovic často nezavítali, protože tady nic důležitého nebylo. Chodili sem jen z okresního úřadu za ženami a na pijatiku.V Polešovicích byli i zrádci, byli to převážně staří lidé, ale byli zrádci jen proto, že je Němci donutili. Jako kluci jsme se dívali ze sklepa obchodu Přikrylů na Němce, u kostela se totiž soustřeďovali.Vojáci jezdili na kole do Polešovic, byli to asi telefonní jednotky .V Polešovicích byli i partyzáni.
- Jak se chovali Němci na konci 2.světové války?
Při boji Němci do Polešovic stříleli minomety 50, které pár domů v Polešovicích poškodilo. Lidé byli tak zlí, že domy si ještě více ničili, aby dostali za to náhradu.
Poté do Polešovic jezdil i jeden ruský voják za ženami. Rusové ženy znásilňovali i v Polešovicích.
Schůzka 1.
V roce 1918 se všechny 3 rodiny z Polešovic odstěhovaly do Vídně. Mluvili německy, aby se zamaskovali.
Shimerlick Moritz bydlel na Městečku (dříve to byl obchod)
Stossler Rudolf: Naproti panny Marie (tam, kde bydlí paní učitelka Pleváková)
A naproti kostela bydlela ještě jedna rodina, její jméno si už nepamatuji.
Kroniku za 2.světové války v roce 1918 až do roku 1945 vedl pan učitel Emil Bazalka.Ale nevím, jestli jsou tam uvedené záznamy o židech. Na pomníku padlých se až na spodu desky nachází jméno žida pana Stosslera Rudolfa, umřel v roce 1914.
Já osobně jsem židy nezažil, jen z vyprávění mojí maminky židy znám.
Zapsala: Julie Drobilová
