Židovský hřbitov

Židovský hřbitov vznikl podle Jana Heřmana roku 1897. Podle Víta Korce z Trutnova byl ale založen už 1811 (píše o tom v Cestovní zprávě o prohlídce hřbitova).

Hřbitov se nachází asi 2 km od středu města směrem na sever na mírné stráni, má přibližnou rozlohu 1454m2. Čela náhrobků směřují k severu, řady jsou ve směru západ - východ. Začalo se na něm pochovávat z jižní strany shora a pokračovalo se směrem na sever. Nejnovější hroby jsou u cihlové obřadní síně (má tvar obdélníka 3x4 m), kterou se zřejmě také na hřbitov vstupovalo.

Poslední pohřeb byl na židovském hřbitově asi v lednu 1942 (v zápise z jednání o zrušení hřbitova z 15.7.1965 je i prohlášení Marty Soukupové, že posledním pohřbeným byl její otec Salamon Bohm). Vít Korec v Cestovní zprávě ovšem píše, že se tam pohřbívalo i roku 1944, ale pramen neuvádí. Dopis MNV z 16.3. 1971 obsahuje sdělení: " Dle zjištění bylo na vašem hřbitově poslední pohřbení asi v roce 1939." Paní Eva Dušková, rozená Freyová, se přiklání k prvnímu termínu. Ale paní Emílie Králová, rozená Nespěchalová, si pamatuje, že tam v létě 1942 byla na pohřbu pana Frieda.

Od války hřbitov už jen chátral, protože nebyly peníze na jeho údržbu. Místní občan Štěpán Kosek měl v roce 1969 zájem o cihly z obřadní síně. Chtěl, aby mu ji povolili zbourat (žádost je z 12.1.1969), protože se rozpadá a například strop už skoro neexistuje. Ačkoli Židovská náboženská obec v Praze zbourání povolila (10.3.1970), demolice se nakonec neuskutečnila.

Místní kameník František Pilný ze hřbitova asi v létě 1969 odvezl neznámé množství kamenů. Paní Markéta Freyová ho žalovala z krádeže 24 kusů náhrobků, mimo jiné i její rodiny. Okresní soud ve Svitavách F. Pilného osvobodil s podmínkou, že kameny vrátí (rozhodnutí z 23.1. 1970). Tím to ale neskončilo. V roce 1972 byl obviněn z krádeže dalších 15 kamenů. Dělal z nich obrubníky, schody apod. Náhrobky byly zřejmě kradeny i dříve, ale přistižen byl jen Pilný.

Několikrát se také uvažovalo o zrušení hřbitova. Například to MNV navrhoval Židovské náboženské obci v Praze dopisem z 8.10.1963. Obec s tím souhlasila, ale měla podmínky. Požadovala zřízení pomníku na městském hřbitově nebo v urnovém háji s nápisem: " Památce všech pohřbených na židovském hřbitově". Důvodem bylo to, aby pozůstalí nemuseli platit za zrušení památníku, exhumaci apod. Podmínky MNV odmítl a hrozil, že si ke zrušení vyžádá souhlas hygienika. Předseda MNV také nabízel odkoupení zachovalých náhrobků pro další sochařské zpracování. Další návrhy MNV na zrušení jsou z let 1971 a 1974. Nakonec hřbitov na původním místě zůstal, ale nikdy nebyl opraven a chátral. Dne 28.10.1986 byl na městském hřbitově odhalen pomník na památku židů umučených v letech 1939 - 1945.

Většina náhrobků na židovském hřbitově je dnes povalená, některé jsou i zničené. Všude divoce rostou keře a stromy. V 80. letech se na něj z meliorovaných vedlejších luk a polí dostala voda, která podmáčela hroby i náhrobky. Dokonce se prý přelévala přes kamennou hřbitovní zeď (víme to z dopisu paní Wolfové ze 17.4.1989 na ONV Svitavy).

V roce 2002 jsme ale na hřbitově zaznamenali stavební práce na opravě obřadní síně. Provádí je Správa nemovitostí Židovské obce prostřednictvím firmy MATANA a.s. Praha. Město Litomyšl na opravu finančně přispívá.

Petr Tměj

Prameny: Dana Christianová, David Zeman - Židovský hřbitov v Litomyšli (seminární práce 1993/1994, Škola restaurování a konzervačních technik Litomyšl), vzpomínky pamětníků