VARNSDORF, Biskupské gymnázium
Adéla Nikodémová, Barbora Louková, Eva Štochlová, Helena Koutová, Iveta Školníková, Jakub Kittl, Jana Kupečková, Jana Špačková, Jiří Čunát, Jiří Jägr, Kateřina Krejčí, Lenka Gogová, Lenka Oborníková, Lucie Koudelková, Marika Školníková, Martin Flekna, Martina Janoušková, Martina Shejbalová, Martina Tognerová, Michaela Flusková, Michaela Vlková, Michal Šafus, Milan Junek, Monika Cibulková, Petr Kestler, Petr Vaněk, Stanislav Rejhon, Vendula Říhová, Veronika Kozáková

O Petru Kienovi


Tento příběh vypráví o Petru Kienovi, který sice v době varnsdorfského projektu byl jako malíř dávno objeven (je je jedním ze známých terezínských malířů a náš projekt je zaměřen na objevování jinak zapomenutých), navíc se svým věkem již trochu zadání této fáze projektu vymyká (narodil se roku 1919), ale varnsdorfští studenti biskupského gymnázia jej svými aktivitami přivedli zpět do rodného města a zasloužili se o vznik pamětní desky. Také jeho život - vzdal se svého postavení terezínského malíře a do transportu se přihlásil dobrovolně se svými příbuznými - je příběh, na který bychom chtěli nezapomenout. Varnsdorfský projekt je výjímečný i tím, že neustále pokračuje a dále se rozvíjí .


O projektu

Na začátku bylo slovo, vlastně dvě - Zmizelí sousedé - celostátní projekt, do kterého se zapojili studenti oktávy 2004/2005 Biskupského gymnázia ve Varnsdorfu. Po jejich odchodu ze školy štafetu přebrali studenti mladší. Vše začalo návštěvou Památníku Terezín - věděli jsme, že ve Varnsdorfu žilo 211 Židů, neměli jsme však o žádném z nich více informací. V Památníku nás zaujal Petr Kien, židovský malíř, který chodil do stejné školy jako my. Projekt jsme si trošičku upravili a nazvali ho Zmizelí sousedé - objevený Petr Kien. Postupně jsme dali dohromady průběh celého jeho života. Největší zlom nastal při odhalení pamětní desky na jeho rodném domě - v tu dobu si varnsdorfští občané všimli, že se něco děje V ten den se to také ve Varnsdorfu hemžilo významnými lidmi, přijeli např. předseda federace Židovských obcí v ČR Jan Munk, zástupci katolické církve, zástupkyně Velvyslanectví státu Izrael Dita Šnajdrová, poslanec Parlamentu ČR a starosta města Varnsdorfu Ing. Josef Poláček, starosta Rumburku Ing. Jaroslav Sykáček, hejtman Ústeckého kraje Ing. Jiří Šulc a mnoho dalších. Zároveň došlo k zahájení výstavy obrázků v prostorách banky - jednalo se o první výstavu jeho obrazů v rodném městě. S jeho obrazy jsme dále navštívili Poslaneckou sněmovnu ČR, Parlament ČR, chystá se výstava v Plzni a možná se obrazy zalíbí ještě někomu. To je ve zkratce všechno o projektu; podrobné informace z jednotlivých částí naleznete v rubrice František Petr Kien na oficiálním webu gymnázia. ( www.bgv,cz) Na závěr chceme poděkovat všem sponzorům, v první řadě městu, za přispění na pamětní desku, dále bychom chtěli tímto poděkovat Památníku Terezín za zapůjčení všech podkladů a obrazů. Náš dík patří také panu Jiřímu Trebatickému za návrh pamětní desky, která se nyní nachází na rodném domě Petra Kiena a našemu gymnáziu, které vřele podporovalo projekt.

Kdo to byl

Život
Narodil se 1. ledna 1919 ve Varnsdorfu v rodině obchodníka s textilem. Na přelomu let 1929/30 se Kienova rodina odstěhovala z Varnsdorfu do Brna. Petr zde pokračoval ve studiu a začal kreslit, malovat a skládat básně pod vlivem Dostojevského a Kafky. Roku 1936 odešel do Prahy. V roce 1938 se seznámil se svou budoucí ženou Ilsou Stránskou, se kterou uzavřel tzv. terezínský sňatek. Petrovi byl dán příslib na americké vízum, ale on byl příliš spjat se svou vlastí a rodinou a proto neodjel. V prosinci 1941 byl Kien deportován do terezínského ghetta, které bylo přechodnou stanicí do vyhlazovacích koncentračních táborů. Během svého pobytu v Terezíně byl Kien zástupcem vedoucího v kreslírně Technické kanceláře židovské samosprávy. Ve volných chvílích kreslil pomocí nakradených kreslicích potřeb zátiší a výjevy z Terezína. Díky tomu máme dnes díla věrně zachycující kruté a nelidské podmínky, které panovaly v terezínském ghettu. V Terezíně také vznikly Kienovy básně (cyklus Morové město), divadelní hry (Loutky) a libreto k opeře Císař Atlantidy. Premiéry se však nedožil, neboť se nechal kvůli svým blízkým zařadit do jednoho z posledních transportů do Osvětimi, kde v říjnu roku 1944 zemřel na infekční chorobu.
Vzdělání
Základní vzdělání získal ve Varnsdorfu a roku 1929 začal studovat na státní reálce. Z důvodu státní hospodářské krize se rodina přestěhovala do Brna, kde pokračoval ve studiu na německé reálce. Studium zakončil maturitou roku 1936. V roce 1937 byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění Williho Nowaka. Po vpádu vojsk třetí říše byla Nowakova škola rozpuštěna a Kien docházel do soukromé Officiny Pragensis.

Psalo se...

Děčínský deník - 14.04.2005
Původně si studenti oktávy biskupského gymnázia chtěli zapojením do projektu Židovského muzea v Praze zpestřit výuku. To, že se práce na projektu Zmizelí sousedé protáhne na dlouhých osm měsíců, žezlo převezmou jejich spolužáci z kvarty a sexty a vše vyvrcholí výstavou a odhalením pamětní desky za účasti politických špiček, ale nikdo z nich rozhodně netušil.

"Původně jsme měli v úmyslu, že se seznámíme s osudem dvou set Židů žijících za války ve Varnsdorfu, napíšeme o nich nějaké pojednání a tím to skončí, jenže jsme při svých návštěvách v terezínském archivu a při listování ve starých třídnících narazili na varnsdorfského židovského malíře Františka Petra Kiena, který zemřel v pouhých pětadvaceti letech v Osvětimi. Proto jsme se rozhodli, že svou práci trochu poupravíme a zmapujeme pouze jeho život a dílo," vysvětlil za studenty, kteří Petra Kiena hledali, Martin Flekna.

Na změnu plánů je přivedlo i to, že Petr Kien chodil do stejné školy jako teď i oni. Práce na projektu Zmizelí sousedé, objevený Petr Kien vyvrcholí počátkem května vůbec první výstavou šedesáti obrazů Petra Kiena v České republice a odhalením pamětní desky na jeho rodném domě na Národní ulici ve Varnsdorfu za účasti zástupců české Židovské obce a izraelského velvyslance.

Výsledkem téměř roční práce budou i internetové stránky s výsledky výzkumu a v neposlední řadě snad i vydání knihy o Petru Kienovi, kterou společně sepíší právě studenti biskupského gymnázia.

"Tím však naše mapování osudu varnsdorfských Židů neskončí, chtěli bychom se tímto tématem zabývat dále a tak, jak budeme jejich cesty dál objevovat, budeme aktualizovat i nově vzniklé webové stránky," slíbili studenti.

A příběh nekončí

V květnu roku 2006 přišel do naší školy dopis z Francie. Slavný fotograf Karel Steiner v něm děkoval studentům za jejich práci na projektu ( Navštívil naši výstavu v plzeňské Evropské galerii) a nabídl jim kresby Petra Kiena, z doby jeho studií na Varnsdorfském gymnáziu. Měli jsme z dopisu i obrázků velikou radost, v červnu se letělo do Paříže a obrázky Petra Kiena se po sedmdesáti letech vrátili tam kde vznikly. A ani tohle nebyl konec, protože pan Steiner se chystá na návštěvu Varnsdorfu. Ředitel školy byl pozván do Izraele aby tam projekt představil na jednání výboru OSN. Studenti pracují na pilotním projektu pro výuku o ŠOA na dalších školách u nás ale i v zahraničí. Připravuje se natáčení České televize. A tak projekt, který začal docela nenápadně překračuje naše původní představy v mnoha směrech a my všichni, kteří jsme směli být blízko všemu tomu objevování, z toho máme radost.