CHOMUTICE, Základní škola Vlastimil Bernas, Lukáš Havel
Židovské obyvatelstvo v Chomuticích - anotace díla
Zajímá nás historie Židů v Chomuticích a okolí, a proto se podívejme na historii Židovské náboženské obce v Novém Bydžově, kam Chomutice patřily.
První zmínky o židovském obyvatelstvu v Novém Bydžově pochází z roku 1432. Roku 1520 založili první hřbitov, roku 1559 židovskou školu a roku 1606 špitál.
U nás v Chomuticích žily v této době dvě židovské rodiny - rodina Schwarzkopfových a sňatkem spřízněná rodina Brunerů. Pan Schwarzkopf vypráví: "Dědeček Gustav Schwarzkopf pracoval jako dělník v cukrovaru, později koupili dům číslo popisné 133 a otevřeli zde vlastní obchod. Dědečkovi bratři žili v Praze, kde měli své firmy, strýc Arnošt měl krejčovství, strýc Bedřich obchodní společnost a strýc Rudolf advokátní kancelář.
Rodiče se čtyřletou sestrou Blaničkou a strýcem Karlem Brunerem museli odejít se zavazadli /každý mohl mít 20 kg osobních věcí/ do Ohnišťan, kde byli naloženi do nákladního vagónu směr Kolín. Stále mám na paměti Blaničku, která se velmi těšila na výlet. Strýce Karla, starého, slepého a sklíčeného, jsme museli podpírat, aby neupadl.
Jiná chomutická rodačka vzpomíná na tento den: "Pamatuji si ten den a nikdy nezapomenu, jak jsem viděla malou čtyřletou Blaničku na schodech kláštera a jak mi řekla: "Heč, já jedu s rodiči na výlet a můžu si vzít s sebou tuhle panenku.", utíkala jsem s pláčem domů, aby mě neviděla, jak brečím. Bylo to hrozné, to malé čtyřleté dítě vůbec nevědělo, co ho čeká.
Schwarzkopfovi a jejich příbuzní byli po pěti dnech 13. června 1942 transportováni do Terezína. Tento tzv. Kolínský transport pokračoval z Terezína bez přerušení na východ neznámo kam.
Pan Schwarzkopf ukončuje své vyprávění větou: "Nikdy jsme se nedověděli, jak, kdy a kde naše rodina zemřela. Po válce byli všichni prohlášeni za mrtvé."
Přílohy:
Ch1: Starý židovský hřbitov v Novém Bydžově
Ch2: Synagóga v Novém Bydžově, dnes používaná jako kostel Českobratrské církve
Ch3: rodinné foto - Schwarzkopfovi
Ch4: rodinný strom
Ch5: dopis od tety
Ch6: dopis od táty
|