LIPNÍK NAD BEČVOU, Gymnázium
Marian Vojtášek, Miroslav Štěpán

Osudy lipenské židovské obce

Historie židovské obce v Lipníku n.B.

Počátek židovského osídlení se předpokládá nejpozději ve třetí čtvrtině 15.století, kdy zde byly usazené některé rodiny vypovězené roku 1454 ze Znojma. Po roce 1562 k nim přibyli židé vypovězení z Nového Jičína. Po značných ztrátách způsobené třicetiletou válkou židovská obec až do poloviny 19.století vzrůstala. Později (zvláště po požáru z roku 1858) nastal velmi rychlý početní úbytek stěhováním do dříve zakázaných měst a do velkoměst (jen mezi sčítáním lidu z roku 1857 a 1969 se vystěhovalo 42% židovských obyvatel).

NÁBOŽENSKÁ OBEC existovala patrně od 15.století až do nacistické okupace. V 19.století zde existovala velmi významná židovská škola (ješiva).

r.1530 = 18 povolených židovských rodin, r.1536 = 36 povolených rodin, r.1794 = 975 osob (tj.28,7% všech obyvatel), r.1804 = 1441 osob, r.1857 = maximum 1687 osob (cca 30%), r.1869 = 966 osob (16,4%), r.1880 = 773 osob(12,4%), r.1900 = 534 osob (7,9%), r.1930=154 osob(2,1%).

Už v 15.století existovaly údajně na dvou protilehlých koncích hrazeného města, při západní a východní bráně, dva oddělené ŽIDOVSKÉ SÍDELNÍ OKRSKY. R.1594 mohli židé počet svých domů zvýšit. Privilegium Ferdinanda Dietrichsteina z r.1656 jim povolovalo vlastnit kromě synagogy ( Pernštejnská ul.) 45 obytných domů, obecní domek, špitál a dvoje jatka. V r.1667 bylo 34 židovských domů obydlených (z nich 13 lépe stavěných a 21 špatně stavěných,nebo malých) a 6 domů pustých. Se stoupajícím počtem obyvatel v 18.století vzrůstal i počet domů v židovském vlastnictví, takže r.1864 dosáhl 60 (některé se navíc dělily až na šest vlastnických dílů).Podoba domů se navíc měnila po četných požárech (např. 1796, 1815, 1858, 1878). R.1796 byla v židovské ulici v sousedství synagogy prolomena hradba (tzv.židovská fortna), která ale zůstávala trvale zamčená(klíč byl na radnici pro případ nouze). Zřejmě pro půdorysnou členitost sídelních okrsků a složitost případné nucené výměně domů v Lipníku nevzniklo nikdy kompaktní uzavíratelné Ghetto, na plánku z r.1727 jsou sice zakresleny separační zdi (které protínají ulice asi na sedmi místech), šlo však jen o nerealizovatelný návrh. Před polovinou 19.století byly židovské domy stále soustředěny ve dvou souvislých okrscích. Větší ZÁPADNÍ OKRSEK se synagogou tvořila celá západní strana (a část domů na východní straně) příhradební Pernštejnské ulice včetně přilehlých částí ulic Bartoše Vlčka a A.Losserta. Menší VÝCHODNÍ OKRSEK sestával z 17 domů ve Staré a Palackého ulici.(Nejmenší skupinu tvořily tři sousedící domy ve Hvězdné ulici.) K odlehčení přelidněných domů v židovských čtvrtích ve vnitřním městě byla roku 1813 založena (a hlavně roku 1817 stavěna) 800 metrů západně od náměstí nová židovská osada HORECKO (též Hořecko).Tvořilo ji 29 přízemních domků při východní straně silnice vedoucí k Dolnímu Újezdu a k Olomouci. V jednom z domků byla škola, v dalším špitál. Na rozdíl od vnitřního města měly domy v této osadě i záhumení, zahrady a políčka. V souvislosti se stavbou a rozšiřování železniční tratě bylo později několik prostředních domů zbořeno a většina byla o patro zvýšena a modernizována, přesto však jde stále (z hlediska židovského osídlení) o vynímečný urbanistický celek. V letech 1850-1919 tvořily židovské čtvrti a enklávy politickou obec Lipníka nad Bečvou. Obec židovská, k níž kromě Horecka patřily i židovské domy v malé osadě cihelny. Tento územně nesouvislý administrativní celek o 90-100 domech brzy ztratil židovskou většinu obyvatel (v roce 1880 ještě 51%, roku 1910 jen 22%).
SYNAGOGA v nejjižnější části Pernštejnské ulice je doložena už roku 1540 (druhá nejstarší dochovaná synagoga v Českých zemích), možná i starší (podle pozdní gotiky sálu).Je zde jistá podobnost s radnicí,možná ji vystavěl stejný stavitel. Renesanční klenba zdobí ženské oddělení. R.1807- 1808 byla rozšířena a roku 1870 upravena novorománsky. Kolem roku 1947 je synagoga zakoupena církví Československou (dnes Církev československá husitská) a nazvána Sbor Knížete míru (tak se jmenuje dodnes). Církví byla provedena přestavba: zazděny klenuté průhledy mezi sálem a jižním ženským oddělením, moderní přestavba a také odstraněny vnější novorománské prvky.
V současné době jsou zahájena jednání mezi městem Lipník nad Bečvou a Církví československou husitskou o koupi synagogy a město podporuje projekt zřídit zde židovské muzeum.
Historie a posloupnost dvou ŽIDOVSKÝCH HŘBITOVŮ je nejasná. Před rokem 1567 byly v Lipníku dva hřbitovy - jeden ve městě (neznámé místo) a druhý na parkánu mezi vnitřní a vnější hradbou, dnes těsně za západní zdí synagogy (travnatý pozemek bez náhrobků). Nelze však vyloučit, že jde o dvojí pojmenování téhož hřbitova. Pozemek pro tzv.STARÝ HŘBITOV byl zakoupen roku 1567 jižně od města (mezi dnešními ulicemi J.V.Sládka a Zahradní). Je zde pochováno 15 židovských rabínů. Po druhé světové válce byly všechny náhrobky odvezeny na nový hřbitov, ochranná zeď byla zbořena a pozemek užíván jako parčík.Po roce 1989 byl na náklad zahraničního sponzora částečně rekonstruován (1992): symbolicky obnoveny některé zdi s brankami a postavena replika tumby rabína B.T.Fränkela.B.T.Fränkel se narodil roku 1760 a zemřel roku 1828. Byl to velký učenec a vědec a jeho dílo je prozkoumáváno a uznáváno po celém světě. Chasidským rabínem byl v letech 1802-1828. Kromě postavení této Tumby se na hřbitov vrátily i dochované náhrobky. Dochován je i původní hrobnický domek č.p.159 v ulici J.V.Sládka.
Sousední NOVÝ HŘBITOV z roku 1883 v Zahradní ulici byl nacisty demolován, po osvobození částečně obnoven, likvidace započatá v 80.letech byla v r.1989 zastavena. Zbořena byla obřadní síň se secesní vížkou.
GUTTMANŮV NADAČNÍ DŮM - naproti synagoze sloužil pro zchudlé židovské občany. Dále jsme zjistily, že v Lipníku byla pekárna Macesů (chlebové placky z nekvašeného těsta),židovská radnice a tvarůžkárna. Židé byli především velice zdatnými obchodníky.


Rozhovor s Ing.Zbyňkem Belákem

Ve svém pátrání po židovských občanech v Lipníku jsme narazili na bývalého starostu města pana Ing.Zbyňka Beláka. Byl starostou, když v roce 1992 docházelo k obnově starého židovského hřbitova. Jak to probíhalo a co se vše dělo? (Rozhovor jsme trochu zkrátili a upravili.)
Pan Belák nám o tom vyprávěl: "Už v 80.letech chtěli příbuzní B.T.Fränkela obnovit jeho tumbu (tumba - židovský náhrobek. Skládá se ze spojovacího kamene, ležícího vodorovně a v nohách s dalšími plochými kameny osázenými nápisy). Tehdejší politické poměry rekonstrukci hřbitova nedovolovaly. Hřbitov bylo možno zrekonstruovat až začátkem 90.let. Původní záměr pozůstalých B.T.Fränkela byl, aby byla postavena replika tumby. Po vzájemné dohodě a zajištění finančních prostředků (které zajistila světová židovská organizace Agudath Israel of America ze sídlem v New Yorku a pobočkou v Londýně - tu vede rabín Freshwatter),bylo dohodnuto, že na základě architektonického návrhu se provede rekonstrukce starého židovského hřbitova: naznačení původních zdí (chyběla severní a jižní část-zdi by měly sahat v těchto směrech dále) a bran (toto stálo asi 1 800 000,- Kč ). Město dále ve spolupráci s Agudath Israel of America vylepšovalo zmíněný židovský hřbitov. Některé staré náhrobní kameny byli přeneseny na původní židovský hřbitov. Co se týče tumby rabiho Fränkela, byla postavena nová. Až později ,asi v roce 1996, byly nalezeny původní kameny (ovšem jen dva) této tumby. Židé zastávají názor, že pozemek,kde je zemřelý pochován,včetně náhrobních kamenů, je jeho majetkem. To znamenalo,že replika tumby nemohla být postavena libovolně, ale na stejném místě (nemohla být postavena na cizím hrobě). Podle starých fotografií se tzv.fotometrickou metodou určilo, kde tumba přesně stála. Pak přijel jistý rabi Cyrsus, ten pomocí virgule vytyčil místo tumby s odchylkou jen asi 5 cm. My jsme se sami divili. Dodnes nevíme, jak to dokázal." Sdělil Belák.

Dále nám Ing. Belák řekl, proč byli ghetta většinou na okraji měst: "Pokud se strhla válka a město bylo napadeno, první, koho nepřátelé napadli byli židé."Pokračoval: "Z Lipníka bylo do koncentračních táborů odvezeno asi 250 židů. Zajímavé je ,že židé nebyli týráni jen za 2.světové války,ale i po ní."

Náš rozhovor ukončil slovy: "Viděli jste někdy Žida s lopatou ? Ne? Já taky ne. A to jsem jich viděl!"

Pravdou je, že je to jeden z nejmoudřejších národů na světě. Dokazuje to např. seznam nositelů Nobelovy ceny.
Fakt je, že tady v Lipníku je skutečně po čem pátrat a je velká škoda, že město s tak bohatou kulturní tradicí a velkým počtem památek není jedním z hojně turisty navštěvovaných míst v ČR.